Antonín Vaněk (*1922 – † ??) se narodil v Bělicích u Benešova, domovsky příslušný však byl do Újezda u Domažlic. V Podšumaví i zůstal, žil ve vesnici Biřkov u Čachrova. Pracoval jako topič a dělník u firmy Klička v nedalekých Ostřeticích, a jelikož patřil k ročníku 1922, postihlo ho v roce 1942 povolávání na nucené práce v rámci tzv. ročníkových akcí. Do Norska dorazil 26. listopadu 1942. Po měsíci byl vyslán k firmě Fritz Schuppert z Hannoveru do oblasti Mo i Rana, na polovině cesty z Trondheimu do Narviku.
V prvních dnech dubna 1944 utekl a přešel hranice do Švédska. Spojil se s československými orgány ve Stockholmu a dal se jim k dispozici, což mimo jiné zahrnovalo i přihlášku do československé armády. Podobných dobrovolníků se ve Švédsku sešla celá řada, vzhledem k velmi sporadickému spojení se svobodným světem se však jen menšině podařilo, vycestovat do Británie, kde se čs. jednotky formovaly. Antonín Vaněk byl mezi nimi, dne 29. listopadu 1944 s dalšími čtyřmi Čechy (Vilém Beneš, Josef Berný, Pavel Liška, Adolf Stočes) odletěl ze Stockholmu do Skotska. Prošel přijímacím řízením a 14. prosince 1944 oblékl československou uniformu. Jako nováček prošel celým základním výcvikem. U Náhradního tělesa v Southend-on-Sea se připravovaly doplňky ke krytí bojových ztrát Čs. samostatné obrněné brigády, která od počátku října 1944 obléhala obklíčenou německou posádku přístavu Dukerque. Formovaly se i zcela nové jednotky. Jednou z nich byl i nový dělostřelecký oddíl, k němuž byl Antonín Vaněk posléze zařazen. Pátého března 1945 celý oddíl odjel do Francie, kde se začlenil do sestavy československé brigády. U Dunkerque Antonín Vaněk zůstal až do konce války, kdy se v květnu 1945 celá brigáda přesunula do osvobozené vlasti. Dokončil zkrácenou vojenskou službu, a 1. ledna 1946 odešel do civilu.
Přestěhoval se do Tasnovic, kde si otevřel hostinec. O něj ovšem po roce 1948 přišel.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo
Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Praha