Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Právě vyšlo březnové číslo ĎaSu. Na přípravě tématických článků o Nucené práci pro Říši se podílel náš tým. Článek Za polárním kruhempřináší první výsledky o Češích v Norsku za druhé války. Článek Z Todtovy organizace do československé armády se zabývá útěky z totálního nasazení, mj. i  z Norska. Přehled březnového čísla je dostupný na  stránkách časopisu.

(Text o Češích v Norsku je sdílen na facebookové stránce ĎaSu)

 

Na přelomu roku 1942 a 1943 prošlo přes Trondheim ve středním Norsku přes 1300 nasazených Čechů. Část setrvala v průchozím táboře Strinda několik týdnů a odjela dále na sever, až za Polární kruh.

Do Trondheimu byla na práci přidělena třetina českých dělníků, tedy zhruba 300 mužů. Pracovali na stavbách v přístavu. To byl i případ Čechů přidělených firmě Poprah podílející se na stavbě ponorkové základny. Největším objektem základny se stal bunkr Dora I. Železobetonový dok, jenž mohl poskytnout úkryt až pro šestnáct ponorek.

Nejvíce informaci máme o skupině Čechů, kteří pracovali pro německou firmu Georg Wendell. Ta prováděla elektroinstalace a zajišťovala pro další stavby i svářecké práce. Pracovalo v ní kromě německého šéfa 22 Čechů a několik ruských válečných zajatců. Z dokumentů a fotografií, které nám poskytly čtyři rodiny potomků, kterým tímto děkujeme, můžeme dobře zrekonstruovat jejich tamní život.

Češi zde pracovali jednu desetihodinovou směnu, bydleli v pracovním táboře, kde se také stravovali.  Po městě se směli po práci volně pohybovat. Život v Trondheimu mladým dělníkům nabízel i mnohá další společenská a kulturní vyžití, o které byli ochuzeni ti, kteří byli přiděleni na práci mimo město. Češi navázali kontakty a známosti s místními Nory a dívkami, chodili do biografu a občasně si mohli ve městě nakoupit jídlo a drobnosti ze svého žoldu. Organizovali si i vlastní zábavy.

Asi největší nebezpečí zažili při bombardování města 25.3. 1943, při kterém zahynulo i několik pracovníků. Jejich ostatky jsou pohřebné na hřbitově v Trondheimu.

Několikrát do roka byli vysláni na několika týdenní montáže do okolních přístavů. Tam bydleli rovněž v lágrech.

Část dělníků byla na podzim roku 1944 z Trondheimu stažena do Říše, většina z nasazených se dočkala konce války ve městě. Skupina od firmy Wendell odjela hned po osvobození do Osla. Zde nečekala na společný návrat do Československa, který byl organizovaný čs. repatriačními úředníky, ale na vlastní pěst se přidala k sovětskému repatriačnímu transportu. Po dvou měsících krkolomné cesty přes Rusko se vrátili domů. Mnozí si po návratu dopisovali s norskými přáteli.

Dobové snímky a dokumenty pocházejí z pozůstalosti pana J. Lébla, J. Ptáka, J. Řehoře a dalších.

Disertační práci nazvanou„Norwegeneinsatz 1940–1945. Pracovníci Organizace Todt v Norsku a stupně nátlaku“ napsal norský historik Gunnar D. Hatlehol během studií na Univerzitě v Trondheimu a obhájil ji v roce 2015. Práce psaná v norštině je to první ucelenou studií na téma nucená práce cizinců v Norsku. Jedna z kapitol pojednává o dělnících z Československa a odkrývá pozadí zaměstnávání Čechoslováků u německých firem a plány nacistického Německa do Norska dopravit až 5.000 Čechoslováků.

Autor nashromáždil z archivů v Norsku, Švédska a Německa velké množství materiálů, přesto však doufá, že se mu podaří vypátrat další cenné dokumenty. Cílem dr. Gunnara D. Hatlehola je seznámit problematiku českých Noráků primárně norské publikum. Z tohoto důvodu velice rád ocení pomoc "z venčí", která by mohla upozornit na další, doposud neprobádané, příběhy Čechoslováků v Norsku.

V současnost připravuje na toto téma rozsáhlou publikaci, která by měla vyjít tiskem v roce 2021. V knize rád využije nové materiály, které se k nám dostávají od potomků nuceně nasazených.

 

(Fotografie byla pořízená v říjnu 2019 během návštěvy českých a norských badatelů v Národním archivu v Norsku).

Připravujeme fotoarchiv dobových fotografií Noráků. Fotografie 11 mužů nasazených na práce v trondheimském přístavu nám laskavě poskytlo Muzeum Sverreborg v Trondheimu. Fotografie jsou uložené v osobním archivu norského fotografa Schrødera (Sverresborg Trøndelag Folkemuseum).

Další fotografie viz Databáze fotografií

Dne 2.2. 2021 nás navštívil pražský sběratel, který má ve své sbírce fotografickou pozůstalost po Františku K., který byl nasazen v okolí Narviku, a to na ostrově Engeløy. S laskavým dovolením zveřejňujeme zde skupinové fotografie Čechoslováků a momentek z válečného Narviku a pracovního nasazení.

Fotografie znázorňují rozbombardovaný Narvik (z bitvy o Narvik v roce 1940).

A zajímavé jsou pak momenty z práce na ostrově Engeløy, kde  působilo několik desítek Čechoslováků na stavbě zázemí pobřežního opevnění, tzv. baterie Dietl.

 

(Fotografie: Soukromá sbírka, Praha)

 

Na začátku srpna 2020 nás navštívila pravnučka Jaromíra Rabušice a přinesla pradědečkovi fotografie z jeho nasazení v nejsevernější severu Norska v oblasti Alta. Tato oblast se stala strategickým místem pro vstup německých vojsk do Finska a na sovětskou frontu. Pan Rabušic tam byl nasazen s dalšími šesti Čechy. Dostal se i do vnitrozemí kraje Finmarky a setkal se i s původními obyvateli - dnešními Sámy. Jedná se skutečně o unikátní snímky!

Děkujeme rodině za zapůjčení fotografií. Naši norští kolegové právě zjišťují, která přesně místa jsou na fotografii.

(Z archivu rodiny Minaříkové a Trechové)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dne 3. 4. 2020 byl plánováno odborné kolokvium na téma Nucené práce ve Skandinávii v prostorách Filozofické fakultě UK v Praze. Z důvodu pandemických opatření se setkání česko-norských badatelů nemohlo konat a je přesunuto na později.

Dcera pana Josefa Lébla z okresu Praha-západ uchovává na půdě rodinného domu tatínkův kufr z války. Je plný vzpomínek na Norsko. Obsahuje pohlednice, knihy, mapy, deníky i dopisy z domova, dokonce i telegram k narozeninám od jeho norských přátel adresovaný do lágru v Hemne u Trondheimu. Neuvěřitelný poklad! Unikátní dobové materiály nabízí jedinečný pohled na každodenní život, radosti i strasti z totálního nasazení v Norsku. Děkujeme ze srdce paní Jarmile, dceři pana Lébla, že nám materiály poskytla k dalšímu výzkumu!

Emil Tůma z Nové Paky se z nuceného pracovního nasazení v Narviku vrátil s novým kufrem. Ten původní byl na cestě lodí do Narviku poničen, a tak si v Narviku nechal zhotovit nový. Chybějící kovový zámeček a panty mu poslala rodina z Podkrkonoší až za polární kruh. Syn pana Emila stále uchovává narvický kufr v rodinném domě v Nové Pace. Kufr je plný válečných dokumentů, fotografií a rodinné korespondence. Pan Tůma mladší se před několika lety do Narviku sám vydal. Chtěl vidět a dozvědět se, kde přesně jeho otec dva roky pracoval a která místa jsou na fotografiích.

Na konci ledna 2021 nás pozval na návštěvu, abychom mohli materiály použít k dalšímu výzkumu. Se svolením rodiny zde proto můžeme přinést ukázku vybraných fotografií a dokumentů.
.
Fotografie a dokumenty: rodinný archiv M. Tůma, Nová Paka.

Syn pana Tůmy si přál zjistit více o fotografiích. Fotografie a dokumenty jsme poslali také našim norským kolegům, aby pomohli upřesnit některé detaily a místa.

Zde přinášíme výsledky pátrání (11.2. 2021).

Fotografie z Narviku pochází většinou z období boje o Narvik v roce 1940. Jedná se o fotografie pořízené různými fotografy, které pak byly poté rozmnožené a byly k dostání v obchodech v Narviku během války. Tyto fotografie získali i Čechoslováci, kteří se do Narviku dostali na přelomu roku 1942 a 1943 a stále viděli důsledky bojů.

Část zde zveřejněných fotografií nalezneme na DigitalMuseum.no - on-line platformě norských muzeí, které zde zpřístupňují své obsáhlé obrazové sbírky a archivy. Zde nalezneme také fotografii vraku německého letadla).

Další fotografie pocházejí nejspíše z ostrova Engeløy (200 km od Narviku), kde Němci stavěli baterii Dietl a další vojenské obranné stavby jako součást Atlanského valu. Pracovalo zde několik tisíc nuceně nasazených dělníků, včetně skupiny Čechoslováků, ke kterým patřil i Emil Tůma. V této oblasti byly pořízené i skupinové snímky Čechoslováků i snímky z okolní krajiny, kam dělníci ve volné chvíli chodili na výlet. Vojenské objekty foceny být nesměly, proto v pozůstalostech nacházíme jen omezený výsek ze života v Norsku.

Dne 15.2. 2021 nám rodina z Prahy Stodůlek poskytla fotografie po panu ing. Janu Herianovi, který byl nasazen do Norska. Nejdříve pracoval v Narviku u firmy Hermann und Schafel a po půl roce byl umístěn na práce do Harstadu na pevnost Trondenes. Tam Němci stavěli baterii Theo a bunkry jako součást Atlantského valu. Na stavbu této pevnosti byly nasazeny stovky dělníků z okupované Evropy, jakož i ruští váleční zajatci. Po skončení války se zahraničí dělníci vrátili do Narviku, kde oslavili konec války a také norský státní svátek 17. května. Repatriováni do vlasti byli na konci léta 1945.

Děkujeme rodině za poskytnuté materiály. Zde sdílíme fotografie včetně jmen kamarádů, se kterými pan Herian strávil v Norsku téměř tři roky.

(Zdroj: Pozůstalost Ing. Jana Heriana, CSc., Praha).

 

(Fotografie pocházejí z pozůstalosti Ing. Jan Herian, CSc., Praha. Jeho rodina udělila souhlas s jejich zveřejněním na portálu www.noraci.cz)

 

V polovině října 2020 nám přišel e-mail: "Dobrý den, můj otec byl totálně nasazen v Norsku, mám naskenovány nějaké foto z jeho pozůstalosti...  Je to asi 170 foto. Pošlu, pokud bude zájem."

Fotografie jsme velice uvítali, protože jsou z Narviku, klíčového místa pro válečnou okupaci Norska, kam směřovalo na nucené práce několik stovek Čechů.  Sbírka fotografií mapuje Narvik v prvních týdnech po ukončení války. Dokumentuje trávení času osvobozených Čechů (ti si např. organizovali fotbalové utkání, výlety do okolí a přátelili se s místními obyvateli). Snímky rovněž zaznamenávají každodenní život města těsně po válce a krásu okolní přírody. Češi zůstali po osvobození v Narviku celé dva měsíce. Bylo jich tam 108.  Dne 20. července 1945 byli dopraveni, spolu s další skupinou Čechoslováků ze severní oblasti Moen, na jih Norska, a poté repatriováni do Československa.

Za materiály panu Buchtíkovi srdečně děkujeme!

Posíláme je kolegům do Norska, aby nám pomohli identifikovat jednotlivá místa (informace z výsledku bádání dole).

Fotogalerie: Totálně nasazení Češi v Narviku první měsíce po skončení války. 

(Soukromý archiv Jaroslava Buchtíka, jr., Tábor)

Autor fotografií: J. Buchtík, st.

 

 

Fotografie z Narviku a okolí, květen-červenec 1945.

 

Místní obyvatelé, Narvik květen-červenec 1945

Pan Buchtik ml. má doma uchované negativy a jejich unikátnost potvrdili historici z Narvického muzea války.

Snímky vzbudily v říjnu 2020 značný ohlas i na diskuzním facebookovém fóru Narvik - før og nu (Narvik dříve a dnes).

Největší ohlas vzbudil snímek německého betonového bunkru-strážnice. Někteří diskutující považovali fotografii s bunkrem, která stojí dnes na rušné narvické ulici za upravenou, neboť nikdo z pamětníků si její existenci nepamatoval. Věrohodnost snímku potvrdili historici z Narvického muzea války z tajné válečné mapy Spojenců. O této události psal místní list Fremover (4.11.2020).

Dvoustránkový článek v norštině je ke stažení zde: 2020-11-04_Fremover_-_04-11-2020_print

Jsme rádi, že tyto fotografie se skrze náš projekt dostaly do Narviku a o 75 let později mají místním Norům stále, co říci.

Český rozhlas Plus připravuje pořad o nucené práci Čechoslováků v Norsku. Téměř hodinový pořad bude uveden na přelomu dubna a května 2021.

Natáčení na FF UK SE účastnili badatelé dr. Vendula V. Hingarová a dr. Zdenko Maršálek, kteří představili nové poznatky z mezinárodní projektové spolupráce.  Na snímku je publicistka L. Kopecká z ČRo a paní J. Kodýmová, jejíchž tatínek byl nasazen na dva roky v Trondheimu.

V listopadu 2019 vypátrala naše spolupracovnice Gabriela Králová deník pana Jana Novotného z Tábora, který byl nasazen na práce v Trondheimu. Deník opatruje jeho příbuzná.

Chcete se dozvědět, jak norská společnost prožívala druhou světovou válku a jakým způsobem tento světový konflikt ovlivnil tamnější politickou, společenskou i kulturní scénu? Nahlédněte do interaktivního  výukového materiálu ”Norsko za druhé světové války”, který vznikl z  iniciativy studentky skandinavistiky S. Kloučkové.

Převážná část dokumentace mapující české Noráky se nachází v archivních sbírkách v Norsku. Většina materiálu je uložena v Národním archivu a poté v archivu Organizace Todt (RAFA-2188) - téměř 450 metrů. Zde je k dispozici archivní box s označením E3e L0013, kde je shromažďována korespondence Organizace Todt o dělnících českého, případně slovenského původu. Mimo to jsou ve dvou archivních krabicích indexové karty všech 1300 Čechů s archivními referencemi O7 L0042 a O7 L0043. Tyto složky poté představují hlavní zdroje bádání. Archiv Organizace Todt je rozsáhlý, nicméně není tak dobře organizovaný a přehledný. Materiálu k českým nuceným pracovníkům může tedy existovat větší množství, které je však poměrně rozptýlené, a z tohoto důvodu jsme tyto potenciální dokumenty doposud neobjevili.

Řada příspěvků také dokumentuje repatriaci těchto českých dělníků, která proběhla během léta 1945. Tyto práce lze nalézt v dalších archivních sekcích v Národním archivu, tj.: Flyktnings- og fangedirektoratet, Direktoratets forløpere på sentralt hold (S-1682), Da, L0001, i Flyktnings- og fangedirektoratet, Repatrieringskontoret (S-1681), Db, L0008 og i Den norske militærmisjon (RAFA-3988), D, L0020a. Předpokládáme, že některé dokumenty o této repatriaci bude možné najít také v archivech Muzea národní fronty v Norsku (Norges Hjemmefrontmuseum).

Dne 4.3. začíná na Filozofické fakultě v Praze cyklus přednášek na téma česko-skandinávské vztahy za druhé světové války. Přednášky povedou členové výzkumného týmu, který se zaměřuje na problematiku totálně nasazených v Norsku. Přednášky jsou vypsané v rámci výběrového kurzu pro studenty Univerzity Karlovy. Po dohodě je možné si poslechnout i jednotlivé přednášky.

Informace o místě konání a časech přednášek zde.

Dne 6. 3. 2020 byl představen náš projekt o česko-norských válečných vztazích na vědecké konferenci v Mnichově v rámci 26. Setkání bohemistů. Akce se  zúčastnilo přes 60 odborníků z Německa, Česka a Slovenska. Setkání organizovalo vědecké centrum Collegium Carolinum v Mnichově. Náš příspěvek v němčině je ke stažení zde. Brzo bude zveřejněn i na stránkách Collegia Carolina v sekci Exposé.

Po skončení války v Norsku byli Čechoslováci soustředěni do sběrných táborů pro tzv. displaced person (zavlečené osoby). Tam čekali na instrukce československých repatriačních úředníků, kteří ve spolupráci s místními i spojeneckými úřady zajistili jejich přesun do středního Norska, a posléze do Osla. Čechoslováci, uvízlí na severu Norska, čekali na repatriaci dva měsíce a domů se dostali až v září 1945, tedy pět měsíců po skončení války. Mnozí strávili v Norsku téměř tři roky.

Seznam repatriantů potvrzuje, že v Narviku a okolí pracovalo na konci války 235 Čechoslováků, z toho větší polovina působila ještě více na severu v Moen u Bardurfossu. Část z těchto nasazených zažila německou evakuaci ze severovýchodních části Norska před postupující sovětskou armádou.

Soupis transportu z Narviku a Moen pochází ze soukromého archivu v Havlíčkově Brodě.

V říjnu 2019 se badatelé setkali s panem Švecem z Havlíčkova Brodu, který organizoval po roce 1989 setkání Noráků. Poslední setkání proběhlo v roce 2005. Setkání se účastnili totálně nasazení v Norsku a jejich rodinní členové. Pan Švec dosud schraňuje ve svém v osobním archivu řadu dokumentačních materiálů ze setkání, dobových fotografií a sepsaných pamětí totálně nasazených.

V rámci  kurzu o Česko-skandinávských vztazích studenti UK pátrají po osudech nasazených v Norsku. Simona Kloučková hledá informace o mužích s příjmením Svoboda, Václav Křenek po nasazených z jižních Čech. Tamara Čekelská pátrá po mužích slovenského původu. Vendula Hojková si vybrala k pátrání muže, kteří se narodili stejný den jako ona. Gabriela Králová pátrá po kamarádech Jana Šefla z Hvožďan a Jana Novotného, kteří o nich píší ve svých zprávách z nasazení v Trondheimu.

Seznam Noráků, po kterých na Univerzitě Karlově pátráme:
1) "Svobodovi" (zodpovědná Simona K.)
Svoboda Anton (1923, Chlístov)
Svoboda František (1921, Pacetluky)
Svoboda Jiří (1922, Praha)
Svoboda Oldřich (1921, Třebíč)
Svoboda Rudolf (1921, Studený)
Svoboda Stanislav (1921, Hrotovice)
Svoboda Vladimír (1921, Zbraslav)
Svoboda Vlastimil (1922, Libouň)

2) Kamarádi Jana Šefla a Jana Novotného (zodpovědná Gabriela K.)

Manda, Josef (1922, Bližná - Uherský Brod)
Novotný, Jan (1923, Nový Kostelec - Tábor)
Nosek, Luděk (1922, Dobřichovice u Prahy)
Pileček, Karel (1922, Bechyně)
Pistulka, Jan (1921, Hrachovice - Tábor)
Plavec, Jaroslav (1914, Kněžice)
Jonák, Rudolf (1917, Polička)
Žák, Bohumil (1921, Chlum/Hlinsko - Chrudim)

3) narozeni ve stejný den (zodpovědná Vendula Hojková)

Blaťák, František (1908, Vrbátky)
Čermák, Stanislav (1922, Vamberk)
Jirka, Jan (1921, Prádlo)
Kročil, Jan (1922, Lopeník)
Ledvinka, Adolf (1912, Pohled ? (Frauenthal)
Seiler, Miroslav (1921, Hředle)
Žatecký, Alois (1910, Hradisko, okr. Kroměříž)
Viktorin, Antonín (1922, Bohuslavice)

4) Noráci z jižních Čech a snad i příbuzní (zodpovědný Václav Křenek)

Horník Wenzek (1921, Talín)
Kadlec Wenzel - (195. 9. 11, Zwíkov)
Křenek Anton - (19 18, Wojtechov)
Miloslaus Zika - (1922, České Budějovice)
Sedlář Jaroslav - (1921, Olomouc)
Steyskal Karl - (1924, České Budějovice)
Svarc Thomas - (1920, Habri)
Viturka Ludwik - (1917, Újezdec)

Našli jste jméno Vašeho příbuzného či známého? Zkontaktujte nás na našem pracovním mailu: noraci@ff.cuni.cz.

Můžeme Vám poslat pracovní kartu příbuzného a poskytnout další informace o jeho osudu v Norsku.

Žádost o pomoc s pátráním pro studenty.

 

Fotografie v příspěvku vznikla během naší on-line konzultace, na které jsme referovali o pokrocích v pátrání po Norácích.

(Dne 25-5-2020 / Praha-Liberec-Hrusice-České Budějovice-Řevnice-Ålesund)

 

 

Na konci ledna nás na Filozofické fakultě v Praze navštívil syn pana Zdeňka Opla. Přinesl nám pro potřeby výzkumu fotografie z nuceného pobytu jeho otce v Trondheimu a Hattfjeldalu, jakož i dobové materiály, osobní poznámky a poválečné vzpomínky. Fascinující a vzácná písemná pozůstalost!

Zdeněk Opl (nar. v Praze roku 1922) byl nasazen na práce pro Říši od listopadu 1942 a pracoval v přístavu na stavbě ponorkového doku Dora I. v Trondheimu. Po několika týdnech byl ze zdravotních důvodů přesunut na fyzicky méně náročnou práci jako pomocný personál do pracovního tábora Strinda na okraji Trondheimu. V polovině roku 1943 byl přemístěn jako zásobovač potravin do pracovního lágru, vzdáleném 100 km od Trondheimu. Němci tam v bývalé pevnosti Brettingena stavěli bunkry a bylo zde na práce nasazeno 80 civilních dělníků  (vedle Němců i Norové, Belgičani a Čechoslováci) a dále 60 srbských válečných zajatců.

V roce 1944 byl pan Opl přemístěn do pracovního tábora do vnitrozemí, a to do osady Hattfjelldal.  Zde Němci připravovali stavbu továrny na dřevoplynové topivo pro pohon aut. Pan Opl přijel se skupinou 11 Čechoslováků, kteří spolu se 60 nuceně nasazených z Polska a Francie, a později i s dalšími válečnými zajatci, stavěli budovu továrny.

Hattfjelldal se nachází  v blízkosti švédských hranic. Desítky nasazených dělníků se pokusili o útěk. Panu Oplovi se útěk nepodařil, naštěstí se o jeho jednodenním zmizení Němci nedozvěděli. Z fyzicky náročné práce a z mrazů, které dosahovaly až -42 °C, trpěl řadou zdravotních problémů a léčil se několik týdnů ve vzdálené vojenské nemocnici v Mo i Rana.

V listopadu roku 1944 byl pan Opl poslán domů na zdravotní dovolenou. Odtud byl po měsíci opět povolán na nucené práce do Říše. Do Norska se již nevrátil a Vánoce strávil na novém pracovišti u Berlína. Na začátku roku 1945 se mu podařilo vyjednat s úřady  Organizace Todt ze zdravotních důvodů návrat domů.

Informace zde uvedené pochází ze poválečných zápisků pana Opla, které sepsal v roce 1952 pro kroniku obce Vrané na Vltavou.

Fotografie zde publikované zveřejňujeme se souhlasem rodiny.

Zdroj: Soukromý archiv synů pana Z. Opla.

Několik desítek Čechů se během nasazení v Norsku pokusilo o útěk do Švédska. Velmi dlouhá švédsko-norská hranice většinou vedla obtížným vysokohorským nebo arktickým terénem a dala se proto jen velmi těžko uhlídat. Hlášení o útěcích Čechů z táborů v Norsku se začala objevovat již v roce 1942 a kulminovala v létě 1944. Útěk v každém případě představoval velice riskantní záležitost. Přečtěte si příběh muže, který absolvoval náročný útěk z Trondheimu do Švédska: Jan Jansa z nasazení v Norsku do čs. armády v Británii

Falstad je bývalá německá káznice, kterou zřídily na podzim roku 1941 severně od Trondheimu jednotky SS. Za války prošlo tímto koncentrákem přes 4200 převážně politických vězňů. Většinou se jednalo o Nory, ovšem v táboře byli vězněni i cizinci. V případě Čechů se jednalo o desítku totálně nasazených dělníků a několik československých židů.  Ve skupině židů byla paní Nora Lustigová se svými dvěma dospělými syny, kteří utekli z Československa těsně po okupaci a v Norsku hledali útočiště. Všichni židé z Falstadu skončili v koncentračních táborech v Německu. Část českých vězňů se z Falstadu se dostala i do největšího norského koncentračního tábora Grini nedaleko Oslo, všichni tam válku přežili.

V současnosti slouží bývalá káznice Falstad jako památné a kulturní místo. Jedna z jeho expozic je věnované památce Noře Lustig, která se z Osvětimi nevrátila.

Češi v koncentračním táboře Falstad:

* Mirko Borecký (1923, Zlín) nasazen v OT, zatčen v r. 1943 pro podezření ze špionáže, vězněn i v Grini,

* Václav Findeis (1923, Hynčince) nasazen v OT,  zatčen v r. 1944 pro podezření ze špionáže, vězněn i v Grini,

* Miroslav Kratina (1921, Praha) zatčen v r. 1944 pro podezření ze špionáže, vězněn i v Grini

* František Lněnička (1922, Praha) nasazen v OT, zatčen v roce 1944

* Julius Sotolař, (1897, Brno) nasazen v OT, zatčen v roce 1944 kvůli útěku do Švédska

* Václav Teska (1920, Smetanova Lhota) nasazen v OT, zatčen v roce 1944 kvůli útěku do Švédska

* Jan Vavroušek (1921, Záborná), žil v Trondheimu, zatčen v roce 1943 za krádež, z lágru utekl a vrátil se Československa

* Ludvík Viturka (1917, Újezdec) nasazen v OT,  zatčen v r. 1944 pro antiněmecké postoje, vězněn i v Grini

* Jan Hammer (1922, Štarnov u Olomouce) nasazen v OT, zatčen v roce 1942 kvůli útěku do Švédska

* Adelbert Pintrava (1923, Loučka) nasazen v OT, zatčen v roce 1942 kvůli útěku do Švédska

Informace a osobní karty vězněných laskavě poskytlo Falstadsenteret.

Materiály jsou z archivu: Projektu Memorabilia, FF UK a Česko-německého fondu budoucnosti.

 

V rámci Arktického festivalu, který probíhá v listopadu a v prosinci 2019 v Praze a v Českých Budějovicích, je představen na výstavě Česko v Arktidě / Arktida v Česku i náš projekt.

V důsledku pandemických opatření a uzavření Univerzity Karlovy výuka v kurzu se koná distančně.  Výuka probíhá formou on-line konferencí každou středu mezi 9.10 a 11.00 hodinou na stránce www.whereby.com/noraci. Každé pondělí v 9.00 se setkáváme na on-line konzultaci, kde řešíme praktické záležitosti distanční výuky.  Dne 22. 4 a 29. 4. přednesou přednášky norští historici z partnerské univerzity v Trondheimu. Připojte se také! Do on-line konference se stačí přihlásit pomocí uvedené linku (není třeba registrace). Plán výuky a studijní materiály jsou k dispozici na portálu Moodle UK.

Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
nám. Jana Palacha 1/2
116 38 Praha 1
envelope-ophone