Ladislav Hajný (*1923 ‒ † 1978) se narodil ve Velici u Dřítně na Českobudějovicku do zemědělské rodiny se čtyřmi dětmi. Od mládí pomáhal v zemědělství. Vyučil se zedníkem. Krátce po získání výučního listu byl v říjnu 1942 nasazen na práce do Říše. V Berlíně byl určen do středního Norska. Dostal se na pracoviště 100 km jižně od Trondheimu v okrese Hemne, kde pracoval na výstavbě opevňovacích bunkrů. V roce 1944 odjel na dovolenou do protektorátu. Kvůli neshodám s německým vedoucím (údajně mu hrozil likvidací) se obával návratu do Norska, a proto se nechal zdravotně zneschopnit (a podstoupil fiktivní operaci slepého střeva). Úřady ho však po skončení zdravotní dovolené poslaly zpět do Norska. Při průjezdu Bavorskem opustil transportní vlak a skrýval se. Pracoval tajně u jednoho místního sedláka. Na konci války se zúčastnil osvobozovacích šarvátek se zbytky německé armády a banderovců v okolí Hluboké a Olešníka.
Po válce se oženil s Helenou roz. Kándlovou a narodili se jim tři synové. Věnoval se zedničině. V roce 1950 mu byl udělen Řád práce. Později pracoval jako referent, ředitel závodu, poté jako výrobní inspektor a náměstek ředitele Pozemních staveb České Budějovice. Z Norska si přivezl kromě jizev po omrzlinách i narušené zdraví. Zemřel ve věku 55 let.
V jeho pozůstalosti se dochovala válečná korespondence, která popisuje náročné podmínky v Norsku. Po návratu domů nedokázal jíst ryby, které mu připomínaly špatnou lágrovou stravu. O pobytu v Norsku rodině mnoho nevyprávěl. V rodinné paměti se zachovala zmínka o tom, jak se snažil pomáhat strádajícím ruským zajatcům, kterým nosil zbytky jídla a brambory. Zažil kruté zacházení Němců vůči zajatcům.
.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny, České Budějovice
Zdeněk Hajný. Životopis otce, rukopis, leden 2022.
Pracovní tábor v Hemne ve středním Norsku.
Telegram zaslaný rodinou, aby se z důvodu otcovy nemoci vrátil. Urgence u německých úřadů nebyla vyslyšena.
(Pozůstalost Lad. Hajný, České Budějovice)
