Jaroslav Kadlec (*1922 ‒ †2013) se narodil se 6. února 1922 ve Křtěnově č. 37 v rodině rolníka. Rodina byla početná, pocházel z 12 sourozenců. Po ukončení základní školní docházky byl přijat do učení na řezníka, což nedokončil. U svého švagra Josefa Bočka v Crhově u Olešnice začal pracovat jako závozník při svážení a rozvozu mléka v Rolnické mlékárně.
Na začátku roku 1943 dostal povolání na práci do Říše. Byl spolu s dalšími pracovníky shromážděni v Letovicích a vlakem dopraven přes Brno a Prahu do Berlína do transitního tábora Schlachtensee. Byl přidělen na práce k organizaci Todt na práce do Norska, a to a k firmě Arge Zimmermann und Speer z Manheimu. Na své pracoviště do Harstadu za polárním kruhem se dostal až v březnu 1943. V únoru odjeli do dánského Arhusu a odtud pak lodí do Osla a vlakem do Trondheimu, dále pak lodí přes Narvik do Trondenesu. Toto pracoviště bylo 2 km od Harstadu a Němci tam stavěli opevnění na baterii Theo. Byl přidělen jako pomocná síla do kuchyně. Stýkal se tam s Francouzi i Nory, se kterými si také později dopisoval. V roce 1944 odjel domů na dovolenou, ze které se nevrátil. Podařilo se mu prodlužovat nemocenskou, a to díky ochotnému německému lékaři v Letovicích, který byl později zatčen. Poté se doma skrýval až do konce války.
Po válce nastoupil jako řidič do výrobny limonád Augustina Konráda v Olešnici na Moravě. Zůstal tam pracoval i po znárodnění podniku v roce 1948. V roce 1946 se oženil s Marií Šešulkovou z Olešnic. V roce 1948 se jim narodil syn Jaroslav a o čtyři roky později dcera Marie. V národním podniku pracoval až do důchodu. Zemřel 6. 4. 2013.
Z Norska si dovezl několik knížek a památečné album a snímky kamarádů, které jsou v držení jeho potomků dodnes. Ti žijí na Boskovicku.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost a fotoalbum v držení rodiny, Boskovice.
Malachová, Markéta. Životopis Jaroslava Kadlece, rukopis, 2021.