Ladislav Kohout (*1921 ‒ † 2000) se narodil v Modřanech v rodině krejčího a měl staršího bratra. Rodina žila v rodinném domku, kde řídil jeho otec krejčovskou dílnu. V letech 1936 – 1937 vystudoval roční obchodní školu. V roce 1937 začal pracovat jako účetní v Praze v ulici Ve Smečkách až do doby, kdy dostal na podzim 1942 povolání na práce pro Německou říši.
Z Prahy odjel vlakem spolu s ostatními nuceně nasazenými 7. listopadu 1942 do Berlína. V Berlíně se dozvěděl místo nasazení: střední Norsko. Přidělen byl ke stavební firmě ARGE Nordmark. Před Vánoci se dostali přes Štětín a Oslo do Trondheimu. Odtud byl začátkem ledna 1942 přemístěn do okolí Bodø za polárním kruhem. Se skupinou 20 Čechů hloubili tunely. V říjnu 1943 se dostal na jedinou dovolenou domů. Ze zdravotních indispozic se do Norska dostal po několika měsících v únoru 1944. Nadále trpěl zdravotními problémy a v Bodø podstoupil operaci krční mandle. Z pracoviště byla jeho firma koncem roku 1944 přesunuta do Lillehammeru, kde byl přidělen na lehčí práce. V Norsku se dočkal konce války. Repatriován domů byl v červenci 1945, a to letecky letecky z Osla do Bruselu, a poté pozemní cestou přes Francii a Německo.
Po válce se oženil a narodily se mu dvě dcery. Žil v pražských Modřanech v domku po svých rodičích. Zemřel v roce 2000. Jeho potomci žijí v Praze.
.
Na svůj pobyt v Norsku a na své kamarády z Modřan, se kterými byl v Norsku, celý život vzpomínal. V jeho pozůstalosti se dochovala obsáhlá válečná korespondence.
-
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny, Praha.
Klára Drummond. E-mailová komunikace leden 2022.