Na podzim a v zimě 2022 je možno se seznámit v Norsku i v ČR s výstavou o Čechoslovácích v Norsku za druhé světové války, která reflektuje právě "velké dějiny" druhé světové války z pohledu Čechů a Norů, tehdejšího okupovaného  Československa a Norska.

Druhá světová válka byla střetem předních světových velmocí s armádami milionů vojáků, ale tento konflikt byl také významným mezníkem pro mnoho mnohem menších zemí. Většina evropských států se na počátku druhé světové války stala obětí agrese totalitních mocností, ale zároveň se jejich obyvatelstvo a politická reprezentace rozhodly nevzdat, ale postavit se na odpor podle svých sil a následně se v rámci antifašistického bloku zapojily do společného boje proti agresorům stranou ostatních. Přes všechny rozdíly si k sobě Norové a Češi během války našli cestu, protože se ocitli „na jedné lodi“: dva malé národy, jejichž vlast byla okupována agresorem a které toužily po svobodě. Představení této zapomenuté kapitoly dějin druhé světové války může pomoci zdůraznit, že „velké“ dějiny se obvykle skládají z mnoha menších událostí a především z osudů všech jednotlivých zúčastněných bytostí.

Výstava vznikala v rámci česko-norské výzkumné sítě. Výzkum byl realizován v rámci bilaterálního projektu  Čechoslováci v Norsku za druhé světové války financovaného Fondy EHP a Norska, bilaterální iniciativa 2020-2022. (EHP-BFNU-OVNKM-3-132-01-2020)

Projekt vznikal na půdě Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (ÚSD AV ČR) v Praze, který se stal hlavním garantem celého projektu. Spolupracujícími institucemi se z norské strany staly Norská technická a přírodovědná univerzita v Trondheimu (Norges teknisk-naturvitenskapelige universitet, NTNU) a Válečné muzeum v Narviku (Narvik Krigsmuseum). Jádro pracovního týmu tvořili dva odborníci z České republiky, Zdenko Maršálek (ÚSD AV ČR) a Vendula V. Hingarová (ÚSD AV ČR a FF UK), a norští historici Hans Otto Frøland z NTNU, a Gunnar D. Hatlehol a Eystein Markusson, kterého v průběhu nahradil Ulf Eirik Torgersen (všichni Narvik Krigsmuseum).

Cílem projektu bylo především vytvořit pracovní síť odborníků a institucí v České republice a Norsku, zkoumajících stopy Čechoslováků v Norsku za druhé světové války. Velkou výhodu představovala skutečnost, že část týmu již předtím spolupracovala na jiném projektu, a členové tedy měli jisté vzájemné osobní i pracovní zkušenosti. Právě díky nim si tým si vytyčil (jak se ukázalo, zdánlivě) reálné cíle. Kromě hlavního účelu, tedy navázání a prohloubení úzkých kontaktů a procvičení společné práce v jednom týmu, šlo o několik publikačních výstupů a panelovou výstavu s katalogy. Tyto výstupy měly kromě svého samotného účelu především prakticky prověřit možnosti týmu a vyzkoušet funkčnost a nejlepší způsoby kooperace v jeho rámci. Projekt byl naplánován a schválen v trvání od září 2020 do konce roku 2021. Vše však změnil zásah vyšší moci.

Projekt podle plánu započal v září 2020. Původní představy o časovém harmonogramu ovšem již v počátku zcela rozbila kovidová pandemie, která na dlouhou dobu prakticky znemožnila cestování. Přísné restrikce v tomto ohledu zavedlo právě Norsko. Pro projekt to znamenalo citelné potíže, protože právě osobní setkávání a společná práce představovaly jeho základ a nejhlubší smysl. Frekventované meetingy a porady na on-line bázi pomohly řešit nejakutnější problémy, nemohly ale nahradit samu podstatu. Přesto se podařilo mnohé projednat a připravit, zvláště s ohledem na hlavní fyzický výstup projektu, panelovou výstavu k tématu. Původně uvažovaná, logická posloupnost prací se proto musela výrazně měnit v závislosti na aktuální situaci. Výraznou komplikací se také mohla stát personální výměna na místě ředitele jedné ze spolupracujících institucí (Válečné muzeum v Narviku), možné problémy se ale podařilo v zárodku zažehnat zvláště díky osobnímu nasazení a plnému porozumění končícího i nastupujícího ředitele.

Pokračující pandemie a postupně prodlužované karantény především zapříčinily, že plánované společné workshopy, které měly představovat středobody projektu, se mohly uskutečnit až v roce 2022. Naštěstí se tým u donátorů setkal s porozuměním a plným pochopením nezaviněné situace. Díky tomu mohla být realizace projektu prodloužena o rok, tedy do závěru roku 2022. Přípravné práce tedy nepřišly nazmar, a po skončení nejtvrdších karantén mohl projekt zdárně pokračovat. V květnu 2022 proběhl společný workshop na půdě univerzity v Trondheimu (NTNU), kterého se zúčastnilo všech pět členů nejužšího týmu. Druhým osobním setkáním se v září téhož roku stal workshop v Praze. Poslední, třetí workshop se uskutečnil v listopadu, kdy již byl spojen s vernisáží panelové výstavy. Programy osobních setkání měly přesnou návaznost na připravované výstupy. Poslední workshop se pak především věnoval možnostem dalšího rozvíjení konkrétního projektu a jednání o širší následné spolupráci.

Samotná výstava se v Narviku setkala se zájmem odborné i širší veřejnosti. Ještě větší pozornost ale upoutalo samo téma, jak svědčily velmi početné ohlasy na sociálních sítích i v místním tisku. Potěšující ale byl i hlavní výsledek projektu. Vznikl dobře sehraný tým, který ukázal, že vzájemná spolupráce odborníků ze dvou geograficky i mentálně tak vzdálených zemí je nejen možná, ale také přínosná a produktivní.

Odborné výstupy projektu:

Panelová putovní výstava 12 panelů pod názvem Čechoslováci v Norsku za druhé světové války

Katalogy výstavy v českém a anglickém jazyce:

FRØLAND, Hans Otto - Gunnar Hatlehol - Vendula  Hingarová- Zdenko Maršálek. Čechoslováci v Norsku za druhé světové války: katalog výstavy. Vydání první. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v.v.i., 2022. 56 stran. ISBN 978-80-7285-276-5. odkaz do katalogu NKP.CZ

FRØLAND, Hans Otto - Gunnar Hatlehol - Vendula  Hingarová- Zdenko Maršálek. Czechoslovaks in Norway during the Second World War: exhibition catalogue. First edition. Prague: The Institute of Contemporary History, Czech Academy of Sciences, 2022. 56 stran. ISBN 978-80-7285-277-2.

Autoři příspěvku: Zdenko Maršálek, Vendula V. Hingarová