O příbězích nuceně nasazených Čechů v severním Norsku – Norácích – se píše i v sámštině. Kulturně-historická ročenka Karasjok Árbok, vydávaná městem Karasjok, přinesla obsáhlý článek o historických fotografií z let 1943–1944, které pořídili sami nasazení Češi během svého nuceného pobytu v severním Norsku.

Ročenku Karasjok Árbok vydává město Karasjok, považované za neoficiální hlavní město norského Sámska(dříve nazývané Laponsko) – území, které je od nepaměti domovem Sámů. Ti se během druhé světové války stali oběťmi válečného útlaku a v roce 1944 také nuceného vystěhování. Při ústupu německé armády před sovětskými vojsky bylo severní Norsko systematicky ničeno. V rámci vojenské operace Polární záře byla srovnána se zemí naprostá většina obydlí, kostelů i pozemní infrastruktury. Sámové tak přišli nejen o své domovy, ale i o rodinnou a lokální paměť.

Historické fotografie regionu jsou proto mimořádně vzácné. Většina dochovaných snímků z válečného období pochází z pozůstalostí německých vojáků. O to větším překvapením bylo pro Sámy zjištění, že se část fotografií dochovala také v pozůstalostech nuceně nasazených Čechů, kteří si je po návratu domů uchovali jako osobní památku na válečnou zkušenost.

V rámci česko-sámského výzkumného projektu (viz publikace Česko-sámské vztahy) se podařilo sámských spolupracovníkům  identifikovat většinu fotografií i řadu vyobrazených osob a míst. Tyto snímky tak dnes představují nejen pramen k dějinám nucené práce, ale i cenný vizuální materiál k dějinám severonorského regionu.

FB: Kárášjoga jahkegirji Karasjok årbok