O příbězích nuceně nasazených Čechů v severním Norsku – Norácích – se píše i v sámštině. Kulturně-historická ročenka Karasjok Årbok, přinesla obsáhlý článek o historických fotografií z let 1943–1944, které pořídili nasazení Češi během svého nuceného pobytu v severním Norsku.

Ročenku Karasjok Årbok mapuje lokální historii kraje Karasjok, klíčového regionu norského Sámska (dříve nazývané Laponsko) – území, které je od nepaměti domovem Sámů. Ti se během druhé světové války stali oběťmi válečného útlaku a v roce 1944 také nuceného vystěhování. Při ústupu německé armády před sovětskými vojsky bylo severní Norsko systematicky ničeno. V rámci vojenské operace Nordlicht byla srovnána se zemí naprostá většina obydlí i pozemní infrastruktury. Sámové tak přišli nejen o své domovy, ale i o rodinnou a lokální paměť.

Historické fotografie regionu jsou proto mimořádně vzácné. Většina dochovaných snímků z válečného období pochází z pozůstalostí německých vojáků. O to větším překvapením bylo pro Sámy zjištění, že se část fotografií dochovala také v pozůstalostech nuceně nasazených Čechů, kteří si je po návratu domů uchovali jako osobní památku na válečnou zkušenost.

V rámci česko-sámského výzkumného projektu (viz publikace Česko-sámské vztahy) se podařilo sámských spolupracovníkům  identifikovat většinu fotografií i řadu vyobrazených osob a míst. Tyto snímky tak dnes představují nejen pramen k dějinám nucené práce, ale i cenný vizuální materiál k dějinám severonorského regionu. Ročenka představila příběh válečných snímků od nuceně nasazených Čechů hned ve dvou ročnících a to jak v norštině tak i sámštině.

Jsem rádi, že díky vřelé spolupráci s potomky nuceně nasazených Čechů můžeme příběh fotografií šířit i na dalekém Severu.

FB: Kárášjoga jahkegirji Karasjok årbok

Text a foto: Vendula V. Hingarová