Repatriace čs. příslušníků z Norska
Před koncem války vyčlenila čs. exilová vláda v Londýně několik vojenských styčných důstojníků, kteří byli zodpovědní za repatriaci československých příslušníků v Norsku. Na repatriační akci se v Norsku podíleli vojáci československé zahraniční armády v Británii a repatriační důstojníci jmenovalo Ministerstvo ochrany práce a sociální péče, které je vyslalo po válce z Prahy. Na repatriační akci se ve svém počátku angažoval i čsl.vojenský attaché ve Stockholmu, i pplk. Čáslavka, který přinesl první hlášení o čs. občanech v Norsku.
Repatriační přidělenci po svém příjezdu do Norska museli zmapovat přítomnost československých příslušníků v Norsku, kteří byli většinou internovaní v různých cizineckých táborech po celém území Norska. Zajistili nejdříve jejich počet, soustředili je do několika sběrných táborů a postupně zajišťovali jejich transport po menších skupinách do Československa. Kromě repatriace nuceně nasazených (cca 800 osob) se zabývali složitou agendou udělování, resp. neudělování repatriačních víz pro bývalé vojáky Wehrmachtu s československým občanstvím (ponejvíce německé národnosti ze Sudet a ze Slezska). Jejich počet dosáhl 13.500 osob a jednalo se nejvyšší počet čsl. příslušníků ve Wehrmachtu mimo Německo. Repatriační důstojníci rozhodovali o jejich repatriaci do vlasti či odsunu do internačních táborů v Německu. Do Československa byli repatriováni i krajané, kteří se do Norska dostali před válkou a také norské manželky a potomci čsl. příslušníků. Jejich počet nebyl významný.
Repatriační důstojníci od repatriantů vybírali před odjezdem jejich finanční hotovost, pokud nějakou měli, a ta byla uložena na čsl. vyslanectví v Oslo a pak v průběhu roku 1946 vyplácena repatriantům ve vlasti Ministerstvem práce v českých korunách. Po válce byl zákaz vývozu norské měny do ciziny. Agenda remitencí z Norska je zdokumentována ve fondu MOPSP - repatriace.
Repatriací v Norsku byli pověřeni tito čsl. vojáci:
škpt. Vojtěch Bubílek (hlavní čs. styčný důstojník v Norsku, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii), od května 1945 do 23.8. 1945
kpt. Jan Fajkus (čs. styčný důstojník v Norsku, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii), od května 1945 do listopadu 1945
kpt. Arnošt Stein (čsl. repatriační důstojník v Norsku, vyslán Min. sociální péče), od května 1945 do konce října 1945
kpt. ing. Václav Kostroun (čs. repatriační důstojník, vyslán Min. sociální péče), od května 1945 do konce října 1945
kpt. ing. Štěpán Melzer (čs. styčný důstojník, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii) do 11. prosince 1945
Npr. let. Josef Hnátek (čs. styčný důstojník, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii) do konce října 1945
kapt. František Gluckner (čs. repatriační důstojník, vyslán Min. sociální péče) do konce října 1945
nadpor. pech. Plaček (armádní důstojník, vyslán v srpnu 1945 z britské okupační oblasti v Německu), do pol. října 1945
Transporty čs. příslušníků z Norska
Během července a srpna byli repatriování Čechoslováci nasazení na nucené práce v Norsku, na podzim pak byli repatriováni býv. vojáci Wehrmachtu pocházející z Československa.
transport s pomocí sovětské vojenské mise (kterou si sami vyjednali), 14 nasazených z Trondheimu
5. 7. 1945 letecky Oslo-France, 44 Čechoslováků (1.skupina)
6. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 22 osob
7. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 17 osob
8. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 36 osob
9. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 48 osob
10. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 24 osob
další transporty následovaly denně
Poslední transport:
3. 12. 1945 německou lodí Undine z Osla do Hamburku, 33 býv. vojáků Wehrmachtu
