Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Repatriace

Repatriace čs. příslušníků z Norska

Před koncem války vyčlenila čs. exilová vláda v Londýně několik vojenských styčných důstojníků,  kteří byli zodpovědní za repatriaci československých příslušníků v Norsku. Na repatriační akci se v Norsku podíleli vojáci československé zahraniční armády v Británii a repatriační důstojníci jmenovalo Ministerstvo ochrany práce a sociální péče, které je vyslalo po válce z Prahy. Na repatriační akci se ve svém počátku angažoval i čsl.vojenský attaché ve Stockholmu, i pplk. Čáslavka, který přinesl první hlášení o čs. občanech v Norsku.

Repatriační přidělenci po svém příjezdu do Norska museli zmapovat přítomnost československých příslušníků v Norsku, kteří byli většinou internovaní v různých cizineckých táborech po celém území Norska. Zajistili nejdříve jejich počet, soustředili je do několika sběrných táborů a postupně zajišťovali jejich transport po menších skupinách do Československa. Kromě  repatriace nuceně nasazených (cca 800 osob) se zabývali složitou agendou udělování, resp. neudělování repatriačních víz pro bývalé vojáky Wehrmachtu s československým občanstvím (ponejvíce německé národnosti ze Sudet a ze Slezska). Jejich počet dosáhl 13.500 osob a jednalo se nejvyšší počet čsl. příslušníků ve Wehrmachtu mimo Německo. Repatriační důstojníci rozhodovali o jejich repatriaci do vlasti či odsunu do internačních táborů v Německu. Do Československa byli repatriováni i krajané, kteří se do Norska dostali před válkou a také norské manželky a potomci čsl. příslušníků. Jejich počet nebyl významný.
Repatriační důstojníci od repatriantů vybírali před odjezdem jejich finanční hotovost, pokud nějakou měli, a ta byla uložena na čsl. vyslanectví v Oslo a pak v průběhu roku 1946 vyplácena repatriantům ve vlasti Ministerstvem práce v českých korunách. Po válce byl zákaz vývozu norské měny do ciziny. Agenda remitencí z Norska je zdokumentována ve fondu MOPSP - repatriace.

Repatriací v Norsku byli pověřeni tito čsl. vojáci:


škpt. Vojtěch Bubílek (hlavní čs. styčný důstojník v Norsku, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii), od května 1945 do  23.8. 1945

kpt. Jan Fajkus (čs. styčný důstojník v Norsku, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii), od května 1945 do listopadu 1945

kpt. Arnošt Stein (čsl. repatriační důstojník v Norsku, vyslán Min. sociální péče), od května 1945 do konce října 1945

kpt. ing. Václav Kostroun (čs. repatriační důstojník, vyslán Min. sociální péče), od května 1945 do konce října 1945

kpt. ing. Štěpán Melzer (čs. styčný důstojník, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii) do 11.  prosince 1945

Npr. let. Josef Hnátek (čs. styčný důstojník, vyslán Čsl. vojenskou misí v Anglii) do konce října 1945

kapt. František Gluckner (čs. repatriační důstojník, vyslán Min. sociální péče) do konce října 1945

nadpor. pech. Plaček (armádní důstojník, vyslán v srpnu 1945 z britské okupační oblasti v Německu),  do pol. října 1945



Transporty čs. příslušníků z Norska

Během července a srpna byli repatriování Čechoslováci nasazení na nucené práce v Norsku, na podzim pak byli repatriováni býv. vojáci Wehrmachtu pocházející z Československa.

transport s pomocí sovětské vojenské mise (kterou si sami vyjednali), 14 nasazených z Trondheimu
5. 7. 1945 letecky Oslo-France, 44 Čechoslováků (1.skupina)
6. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 22 osob
7. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 17 osob
8. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 36 osob
9. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 48 osob
10. 7. 1945 letecky Oslo-Brusel, 24 osob

další transporty následovaly denně



Poslední transport:

3. 12. 1945 německou lodí Undine z Osla do Hamburku, 33 býv. vojáků Wehrmachtu








Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
nám. Jana Palacha 1/2
116 38 Praha 1
envelope-ophone