Karel Novotný (*1923‒ † 1971) se narodil v Kobylí na Moravě (okres Břeclav). Po vyučení strojníkem v roce 1940 byl jako sedmnáctiletý přidělen z pracovního úřadu do Říše. Od roku 1940 do 1942 byl zařazen k firmě Funke & Co do Drážďan-Freitalu na výstavbu dálnice do Salzburku, po půl roce do oblasti Brjansk v Rusku na úpravu železnice. Zde byl již veden jako pracovník Todtovy organizace. Během července 1943 byl převelen v rámci totálního nasazení na práce do středního Norska, k firmě Funke & Co v Mo i Rana. Tato německá firma stavěla úseky severní železnice ze Steigenu do Fauske (Norsko).
Pracovní i životní poměry byly značně náročné. Dne 5. 12. 1944 spolu se deseti Čechy utekl z pracoviště do Švédska. Podle jeho vyprávění byl přechod v horách velmi náročný a trpěli hladem. Ve Švédsku byl zaměstnán v dolech Nyvogn a zde se seznámil s rodinou Lindvall ( po návratu si s ní dopisoval). Na československé legaci ve Stockholmu se přihlásil jako dobrovolník do československé zahraniční armády v Británii. Byl odveden 11. ledna 1945. Do Británie nakonec nebyl přepraven a ve Švédsku zůstal až do konce války. Jeho návrat domů se protáhl a až na podzim 1945 se vrátil do rodného Kobylí.
V letech 1946-1948 plnil na Slovensku vojenskou základní službu. Onemocněl těžkou formou infekční žloutenky a po přeléčení nastoupil do Depa Horní Heršpice, kde pracoval na údržbě vlaků. Přátelil se tam i s Ferencem Maršálkem (českoslonenský daviscapový hráč a dvojnásobný mistr republiky). Přes vysoký věkový rozdíl je pojilo společné téma, a to bylo Švédsko. (Maršálek si jako úspěšný tenistka před válkou zahrál tenis se švédským králem Gustavem VI. Adolfem.) Počátkem padesátých let došlo na pracovišti k explozi kotle lokomotivy. Z údajné sabotáže bylo obviněn i Karel Novotný s Maršálkem. Akce měla zdiskreditovat osoby, které měli kontakt na západ v době druhé světové války.
V roce 1953 dostal po nástupu Ant. Zápotockého do prezidentského úřadu amnestii. Následně pracoval v uranových dolech v Jáchymově. Krátce pracoval v mlýnu v Čejči a později jako montér hromosvodů v Konektě Brno. Zemřel v roce 1971 ve 48 letech.
Po válce se oženil se Zdenkou Češkovou, v manželství vychovali dvě dcery, Zdeňku a Miroslavu. Jeho dcery, povoláním učitelka a fyzioterapeutka, žijí dodnes v Kobylí.
Karel Novotný, 1948.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny Krejčiříkové.
Krejčiříková Zdeňka a Miroslava Kotíková. Život pana K. Novotného, rukopis ze září 2021, 1 s.
MATERIÁLY Z RODINNÉHO ARCHIVU:
Češi ve firmě Funke, Německo a Norsko, 1943-1944.
Útěkáři z Norska do Švédska se svými přáteli, 1944.
Z archivu rodiny Karla Novotného. Kobylí
