Václav Rokos (*1921 ‒ † 1995) se narodil do početné rodiny horníka v Načeradci, okres Benešov. Vyučil se truhlářem a krátce po vyučení v roce 1939-40 nastoupil do německé truhlářské firmy Heidenreich v Lahovicích u Zbraslavi.
Na podzim roku 1942 byl určen na práce do Říše a v Berlíně přidělen k Todtově organizací pro práci v Norsku. Do Norska přicestoval v prosinci 1942, ovšem na místo určení do Kirkenes, nejvzdálenějšího místa v Norsku se dostal v lednu 1943. Cesta byla dosti útrapná pro nedostatek jídla a velký mráz a i během plavby na zaminovaném moři.
V Kirkenesu nastoupil ke stavební firmě Karl Ebel. Stavěli dřevěné ubikace (lágry) pro ruské zajatce, odklízeli sníh a ledu z přístavu a prováděli stavební a pomocné práce. Strava spočívala hlavně z ryb. Na dovolenou za celou dobu nebyl poslán a v Norsku zůstal až do osvobození. Domů byl repatriován v koncem srpna roku 1945.
Po návratu musel absolvovat vojenskou službu. Na ní se seznámil Josefem Chvojkou, dříve také v Norsku nasazeným. kterým se spřátelil a později stali se švagři. V roce 1948 se oženil Vlastou roz. Nádvorníkovou oženil a narodila se jim dcera Ludmilu a syn Václav. Pracoval v truhlárně v Lahovicích. Ve stejné obci si postavil domek. Po invazi vojsk byl pro nsouhlas s okupací přesunut do truhlárny do Radlíku u Jílového, kde působil až do důchodu. Zemřel 4. dubna 1995. Dcera Ludmila s vnukem Niklasem žijí ve Švédsku. Syn
Václav a vnuk Tomáš žijí v Lahovicích a věnují se truhlářskému řemeslu. Další vnuk Petr žije u Jičína.
Podle vyprávění rodiny vyprávěl, že stále dokola dostávali na stravu stále jen ryby, rybí karbanátky, rybí klobásy, slanečky. Často také vzpomínal na strašné zacházení s ruskými zajatci v nedalekém táboře.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny, Lahovice
Tomáš Rokos, E-mailová komunikace, únor 2022
Snímky z rodinné pozůstalosti.
Další fotografie v pdf souboru.
