Josef Řehoř (*1921 – †1974) se narodil v Nové Pace se jako nemanželsky syn Anny Rehořové. Jeho matka záhy zemřela. Josef Řehoř poté vyrůstal u příbuzných v Nové Pace. Vyučil se textilním technikem a pracoval v textilní továrně v Jilemnici.
V říjnu 1942 byl povolán pracovním úřadem v rámci ročníkové akce na práce do Říše. Ze shromažďovacího tábora v Berlíně byl přidělen na práce do norského Trondheimu k německé firmě Georg Wendel ze Sárska. Do Osla přicestoval spolu s dalšími Čechoslováky dne 5. listopadu 1942. V Trondheimu pracoval jako pomocný dělník a jako svářeč a později byl přemístěn do pracovního tábora v Hemne (96 km vzdáleném od Trondheimu), kde Němci budovaly betonové bunkry. Za pobytu v Norsku se začal zajímat o skandinávské umění a přál si stát se výtvarným umělcem. V prosinci 1943 dostal dočasnou dovolenou domů do Jilemnice z důvodu úmrtí babičky – opatrovnice. Do Norska se ale již nevrátil a do konce války se skrýval v horách v podhůří Krkonoš.
V roce 1946 vstoupil do komunistické strany a následující rok studoval dělnickou přípravku ke studiu na vysoké škole. V letech 1948–1954 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru u J. Baucha, K. Svolinského, A. Pelce a J. Nováka. Splnil se mu sen stát se akademickým malířem. Po studiu dostal umístěnku Spojených oceláren Kladno jako výtvarník propagace. Věnoval vlastní tvorbě – malbě, tvorbě plakátů a ilustracím.
Po okupaci Československa vystoupil z KSČ a zapojil se do občanských protestů, mimo jiné kreslil protisovětské letáky a komiksy. Některé byly otištěné ve skandinávském tisku. Na základě této činnosti byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců a od roku 1968 zůstal bez stálého zaměstnání. Věnoval se proto vlastní tvorbě. V té době měl již podlomené zdraví a bez stálého zaměstnání neměl nárok na invalidní důchod.
Z manželství měl dva syny Petra a Ivana (†1990). Ke konci života se odstěhoval do Jilemnice, ke které měl blízky vztah a kde žili jeho příbuzní. Zemřel v roce 1974. Syn Petr po smrti otce emigroval do Finska, kde žije se svou rodinou.
Výtvarné dílo Josefa Řehoře se nalézá ve sbírkách Muzea v Kladně, v Jilemnici a v dalších sbírkách.
Zdroj:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny P. Řehoře, Finsko.
Med konstens medel ove overmakten. Ny Tiden 1998.
Řehoř, Josef in: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0013151-rehor-Josef-19211974/ [20.4.2021]
