Josef Schovanec (*1922 ‒ † 2004) se narodil do katolické rodiny v Klukách na Čáslavsku a měl starší sestru Vlastu. Otec byl elektrikářem, ovšem v důsledku pracovního úrazu zemřel, když bylo malému Josefovi 7 let. Matka zemřela o pět let později a v Čáslavi ho vychovávala babička. Po měšťance se vyučil lakýrníkem a malířem pokojů. Na podzim 1942 byl nasazen na nucenou práci do Říše. V Berlíně byl určen na práce do Norska k firmě Schuppert, která budovala infrastrukturu v nejsevernější provincii Finnmark. Pracoval na stavbě přístavišť a bunkrů. Dostal se až do Kirkenesu, Alty, Hammerfestu. Po kapitulaci Německa čekal v Narviku a Oslu tři měsíce na repatriaci. Domů se vrátil na začátku září 1945.
Po válce se chtěl do Norska vystěhovat, neboť tam měl sjednanou práci. Po komunistickém převratu mu úřady odjezd nepovolily. V roce 1947 se oženil s Libuší roz. Němečkovou a narodila se jim dcera Libuše (1949) a Božena (1959) a vychovali dceru Annu (1943). Žil s rodinou v Praze.
Ještě před převratem vstoupil do národně socialistické strany. V letech 1948-51 se v ČKD nechal přeškolit na kováře a zámečníka. V ČKD pak pracoval až do roku 1982, kdy odešel do starobního důchodu. Poté se odstěhoval na chalupu v Kněževsi u Rakovníka, kde se věnoval zahrádce. Rád maloval, četl cestopisy a byl i vášnivým sportovcem. V 60ti letech překonal náročné zdravotní obtíže. Zemřel v roce 2004. Jeho potomci žijí v Praze.
-------------------------------------------------------------
Rodině vyprávěl o nepříjemné plavbě do Norska po rozbouřeném moři, kdy stovka mužů v podpalubí trpěla mořskou nemocí. Byl přesvědčen, že plavbu nepřežije. Z Norska si přivezl milé vzpomínky na přírodu a norský lid a přátelství s kamarády, které přetrvávalo i po válce. V Norsku měl vztah s místní dívkou. Rovněž se tam spřátelil s německým dozorcem stavby.
.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny, Praha
Faitová Libuše, Poznámky k životu otce. Rukopis, leden 2022.
