Josef Touška (*1921 ‒ † 1996) se narodil v rodině domkáře na polosamotě Domahoř u Zruče nad Sázavou. Byl menšího vzrůstu, protože v dětství trpěl křivicí. Vyučil se krejčím u mistra Wolfa ve Zruči. Do doby totálního nasazení žil doma s rodiči a se dvěma bratry.
Na práce do Německa byl povolán na podzim 1942. V Berlíně mu byla přidělena práce v nejsevernějších částech Norska, a to v příhraničním městě Kirkenes u firmy Arge Kaiserslauten. Dostal se tam po dvou měsících cesty spolu s desítkou Čechoslováků. Pracoval jako krejčí pro německou armádu. Podle pamětí rodiny byl přidělen ke krejčovské dílně, kterou vlastnil starší Čech ‒ usedlý krajan, se kterým dobře vycházel. Setkával se tam s ruskými zajatci, kteří v pracovních lágrech živořili a tajně jim šil ze zbytků látky oblečení.
V roce 1944 byli zahraniční pracovníci z kraje Finmarky v důsledku postupu Rudé armády staženi do západní části severního Norska. Po kapitulaci čekali tři měsíce v Narviku a posléze v Oslo na repatriaci do vlasti. Do Československa se vrátili na začátku září 1945.
Po návratu si z vydělaných peněz z Norska, zasílaných domů rodině, pořídil domek v pohraničí – v Kadani. Zde se v roce 1947 oženil, téhož roku se narodil mu syn Josef a v roce 1950 dcera Hana. Několik let pracoval na Dolech Nástup v Tušimicích. Jezdil na důlní dráze a udělal si zámečnický kurz. I nadále se věnoval krejčovskému řemeslu, a to i po odchodu do důchodu. Zemřel v roce 1996. Jeho potomci žijí v Kadani, Chomutově, ve Zruči a v Praze.
O práci v Norsku podle rodiny mnoho nehovořil. Údajně dostal nabídku v Norsku převzít krejčovskou dílnu a usadit se tam. Ovšem stesk jeho českého mistra po vlasti ho přesvědčil, aby se vrátil. V Norsku musel také opustit svou známost. Po návratu si velmi přál se do Norska opět podívat. Tomu nepřála nejdříve politická situace v Československu, později ho odrazovala manželka a ve stáří mu to nedovolil zdravotní stav. Po návratu udržoval přátelství s několika kamarády z Kirkenesu ‒ Josefem Smutným, Radimem Urbanem a Aloisem Tesařem. Do konce života už nejedl ryby, protože prý v Norsku jedli neustále, a to ne vždy řádně uvařené.
Josef Touška, bez datace.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení rodiny, Praha.
