Šimr Jaromír (*21.10. 1923) se narodil v hornické obci Sulkov u Plzně. V Plzni se vyučil elektromechanikem.
V listopadu 1942 byl poslán pracovním úřadem v Plzni na práci do Říše. Odjel do Berlína, kde se dozvěděl místo určení: Norsko. Cestoval ve skupině Čechů do Štětína, po moři pak lodí do Osla, poté vlakem do Trondheimu. Následně byl dopraven do Narviku a byl umístěn za polárním kruhem v izolované oblasti jižně od Narviku u rakouské stavební firmy Stuag, která stavěla železnici. Bydlel v pracovním táboře a zažil tvrdé pracovní i životní podmínky. Podle vzpomínek byly světnice zamořené štěnicemi tak, že matraci spálil a spal pod dekou na podlaze. Strava byla z konzerv bez zeleniny či ovoce nebo ryb. Dvakrát se dostal domů na kratší dovolenou.
V Norsku zůstal až do kapitulace a domů byl repatriován v září 1945. Po návratu byl povolán na vojnu a působil jako radiomechanik na kbelském letišti v Praze. Po vojně pracoval v plzeňské Škodovce jako elektromontér. Podílel se na stavbě a provozu elektráren i v mnoha zemích: mj. ve Finsku, v Indii, Jižní Americe a na Blízkém východě. Byl náruživým fotbalistou. V mládí hrával za Spartu Sulkov.
V roce 1950 se oženil s Jindřiškou roz. Svobodovou a narodil se jim Jaromír (1950), Karel (1953) a Jindřiška (1955). V 70. letech si postavili domek ve Štěnovicích u Plzně. Tam žije pan Šimr se svou manželkou dodnes. V současnosti má 98 let. Až na obtíže s chozením je zdráv. Jeho potomci žijí v Plzni, v Chrástu u Plzně a v Portugalsku.
Zdroje:
Norský národní archiv, Oslo.
Pozůstalost v držení pamětníka, Štěnovice u Plzně.
Šimr Jaromír. Životopis, rukopis, leden 2022.
Snímky z nasazení v severním Norsku. (osobní archiv)
i soběstačný.