Syn Josefa Knapa uchovává ve Vrdech u Čáslavi unikátní pozůstalost z pobytu otce v nejsevernější části Norska. Už ukázky materiálů, které nám s dcerou poslal e-mailem, naznačovaly, že toho doma uchovávají dosti. Ovšem až na návštěvě nás překvapil rozsah a nesmírná rozmanitost materiálů.

Josef Knap byl nasazen v nejsevernějších koutech kraje Finnmark (spadající do oblasti známé u nás pod názvem Laponsko, v Norsku pod názvem Sápmi). V Berlíně byl přidělen spolu s dvacítkou Čechoslováků k německé firmě Otto Conrad pověřené stavbou infrastruktury v nejsevernější části Norska u hranic s Finskem. Cesta na místo určení trvala skoro tři měsíce, s řadou čekaní v německých transitních táborech, v Oslo, v Trondheimu a po dlouhé cestě lodí podél norského pobřeží.

Firma stavěla silnice ve vnitrozemí Finmarky a Troms, v okolí Alty, Hammerfestu a Nordreisy. Pracovníci byli ve srovnání s ostatními nasazenými Čechoslováky neustále přemisťováni z místo na místo. Většinou pracovali v malých, odlehlých lokalitách. Nejdéle zůstali v Sappen, Okself a Repparfjord, a v posledním roce je firma přesunula do Lønsdalu v kraji Nordland.

Josef Knap byl vyučeným truhlářem a své řemeslo v Norsku využil jak v práci, tak i pro své kamarády. V pozůstalosti se našel diplom od kamarádů, kde mu v recesi děkují za to, jak pro ně vyráběl potřebné nástroje a další věci, hlavně pak kufry.

Pan Knap si z první části pobytu v Norsku psal deník. Zachoval se i rukopis jeho poznámek z 90. let, v nichž shrnuje své zážitky z pobytu v Norsku. V pozůstalosti nalezeme i řadu tištěných publikací, norsko-německý válečný slovníček a konverzační příručku pro vojáky Wehrmachtu. Z Norska si dovezl turistické brožury, mapy, pohledy a  litografie. Úchvatná je i sbírka kreseb od jeho kamarádů.

Ve fotografické pozůstalosti je doložena asi stovka unikátních snímků z pracovního i volnočasového života v Norsku. Nechybí portréty kamarádů a místních obyvatel. Snímky jsou cenné zvláště tím, že zachycují prostředí, ve kterém se nasazení pohybovali – staveniště, lágry a různé budovy a jejich okolí. Tato místa po válce nadobro zmizela.

Zajímavé jsou i snímky obyvatel Finnmarky. Jednalo se jak o místní obyvatele – Sámy a Nory, jakož i o válkou zavlečené osoby – zajatce a zahraniční pracovníky. Snímky Sámů, k nimž se dochovaly i negativy, zachycují zvláště jejich každodenní život. Životní styl Sámů spojený s chovem sobů a svébytným odíváním, a také jejich charakteristické fyziognomické rysy byly také předmětem zájmu nasazených Čechoslováků.

Pozůstalost je nebývale obsáhlá, o čemž vypovídá, že návštěva u Knapů, kteří materiály pečlivě připravili, trvala přes 4 hodiny. Její zpracovaní tedy přirozeně ještě nějakou dobu potrvá. Zde zveřejňuje její část.

Unikátní snímky posíláme rovněž sámským a norským historikům. Věříme, že je tyto unikátní materiály osloví stejně jako nás.

Děkujeme synovi a vnučce pana Josefa Knapa za srdečné přijetí, pomoc při dokumentaci, a hlavně za svolení materiály sdílet na tomto portálu a využít je pro další výzkum.

Zdroj: Rodinný archiv p. J. Knapa, Vrdy.