Bratři Bencovi v Postřelmově na Šumpersku uchovávají po otci Jiřím Bencovi nádherné fotoalbum se snímky z Narviku a Engeløyi, dobové úřední materiály a válečné suvenýry. Pan Benc st. svým třem synům a dceři o nuceném pobytu v Norsku mnoho nevyprávěl. Nejvíce informací získali až krátce po jeho smrti v polovině devadesátých let, když přišla pozvánka na sraz Noráků.

Tam se od otcových kamarádů dozvěděli o jejich osudu v Norsku. Pan Kunštátský, který působil na stejném pracovišti na Engeløyi podrobně synům popsal místo i pracovní prostředí. Dokonce nakreslil i světnici v dřevěném baráku, kde téměř tři roky bydleli, a označil místo na palandě, kde pan Benc spával.

Nejstarší syn pana Bence pak pátral po nasazených ze Šumperska. Napsal několik novinových článků o srazu Noráků a jejich vzpomínkách do místního listu Moravský Sever.

Pan Jiří Benc se do Norska dostal v prosinci 1942. Jako vyučený zahradník byl na pracovišti záhy pověřen i zahradnickými pracemi – k nim patřilo i maskování dokončených vojenských objektů. Tajně pořízení snímek zachycuje jeho práci na baterii Dietl. Snímek, dochovaný i v negativu, je vskutku vyjímečný, neboť na pracovišti platil přísný zákaz fotografování . To je mimo jiné i důvod, proč většina dochovaných fotografií nasazených Čechoslováků zobrazuje hlavně okolí, přírodu, skupinová fota, případně podmínky ubytování.

V rodinné pozůstalosti najdeme kromě dobových snímků z Engeløya i bohaté materiály ze srazů. Dále pak tato pozůstalost uchovává korespondenci s panem Kunštátským a vzpomínky dalšího nasazeného, Karla Jirgla, na repatriaci do vlasti. Rovněž se zachovala videonahrávku ze srazu v roce 2000.

Překvapením pro rodinu byl obsah norsky psaných dopisů, které  jsme jim na naší návštěvě přeložili. Pan Benc si po návratu dopisoval se svou norskou přítelkyní Ernou Larsen z Ofoten. V dochovaném konceptu se jí svěřoval se svými city a vzpomínal na dobu, kterou spolu prožili v Norsku, ovšem se smutným konstatováním, že se asi už nikdy nesetkají. Kdo norsky psaný koncept psal, jim není potomkům úplně jasné. Podle nich, otec norsky nemluvil.

S laskavým dovolením rodiny zde zveřejňujeme fotografickou pozůstalost z Norska. Děkujeme za vstřícné přijetí a poskytnutí materiálů!

Zdroj: Rodinný archiv, Postřelmov.

Chcete se dozvědět, co to byla baterie Dietl na Andělském ostrově? Podívejte se do Wikipedie, kde jsme pro Vás připravili česky psaný příspěvek: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baterie_Dietl

K Engeløyi jsme dohledali materiály v rodinném archivu v  Nové Pace a také v Praze. Podívejte se  naše dřívější novinky a porovnejte fotografie: Kufr z Narviku a Fotografie z Engeloy a Narviku.

Připravila: Vendula V. Hingarová