Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Dne 2.2. 2021 nás navštívil pražský sběratel, který má ve své sbírce fotografickou pozůstalost po Františku K., který byl nasazen v okolí Narviku, a to na ostrově Engeløy. S laskavým dovolením zveřejňujeme zde skupinové fotografie Čechoslováků a momentek z válečného Narviku a pracovního nasazení.

Fotografie znázorňují rozbombardovaný Narvik (z bitvy o Narvik v roce 1940).

A zajímavé jsou pak momenty z práce na ostrově Engeløy, kde  působilo několik desítek Čechoslováků na stavbě zázemí pobřežního opevnění, tzv. baterie Dietl.

 

(Fotografie: Soukromá sbírka, Praha)

 

Dne 17. května se v Norsku slaví národní svátek. Přinášíme ukázku dobových fotografií z první poválečné oslavy ze 17. 5. 1945, které se aktivně a s radostí zúčastnilo několik stovek Čechoslováků.

U této příležitosti zdravíme naše norské přátelé a kolegy v Trondheimu, Narviku, Oslo, Trondenesu i Engeløy i v Praze. Gratulerer med dagen!

 

Oslavy v Narviku, 17. 5. 1945

Oslavy v Trondheimu, 17. 5. 1945

Rodinný archiv Luka nad Jihlavou a Praha.

Emil Tůma z Nové Paky se z nuceného pracovního nasazení v Narviku vrátil s novým kufrem. Ten původní byl na cestě lodí do Narviku poničen, a tak si v Narviku nechal zhotovit nový. Chybějící kovový zámeček a panty mu poslala rodina z Podkrkonoší až za polární kruh. Syn pana Emila stále uchovává narvický kufr v rodinném domě v Nové Pace. Kufr je plný válečných dokumentů, fotografií a rodinné korespondence. Pan Tůma mladší se před několika lety do Narviku sám vydal. Chtěl vidět a dozvědět se, kde přesně jeho otec dva roky pracoval a která místa jsou na fotografiích.

Na konci ledna 2021 nás pozval na návštěvu, abychom mohli materiály použít k dalšímu výzkumu. Se svolením rodiny zde proto můžeme přinést ukázku vybraných fotografií a dokumentů.
.
Fotografie a dokumenty: rodinný archiv M. Tůma, Nová Paka.

Syn pana Tůmy si přál zjistit více o fotografiích. Fotografie a dokumenty jsme poslali také našim norským kolegům, aby pomohli upřesnit některé detaily a místa.

Zde přinášíme výsledky pátrání (11.2. 2021).

Fotografie z Narviku pochází většinou z období boje o Narvik v roce 1940. Jedná se o fotografie pořízené různými fotografy, které pak byly poté rozmnožené a byly k dostání v obchodech v Narviku během války. Tyto fotografie získali i Čechoslováci, kteří se do Narviku dostali na přelomu roku 1942 a 1943 a stále viděli důsledky bojů.

Část zde zveřejněných fotografií nalezneme na DigitalMuseum.no - on-line platformě norských muzeí, které zde zpřístupňují své obsáhlé obrazové sbírky a archivy. Zde nalezneme také fotografii vraku německého letadla).

Další fotografie pocházejí z ostrova Engeløy (208 km vzdálený po silnici od Narviku), kde Němci stavěli baterii Dietl a další vojenské obranné stavby jako součást Atlanského valu. Pracovalo zde několik tisíc nuceně nasazených dělníků, včetně skupiny Čechoslováků, ke kterým patřil i Emil Tůma. V této oblasti byly pořízené i skupinové snímky Čechoslováků i snímky z okolní krajiny, kam dělníci ve volné chvíli chodili na výlet. Vojenské objekty foceny být nesměly, proto v pozůstalostech nacházíme jen omezený výsek ze života v Norsku.

 

Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová

Dne 15.2. 2021 nám rodina z Prahy Stodůlek poskytla fotografie po panu ing. Janu Herianovi, který byl nasazen do Norska. Nejdříve pracoval v Narviku u firmy Hermann und Schafel a po půl roce byl umístěn na práce do Harstadu na pevnost Trondenes. Tam Němci stavěli baterii Theo a bunkry jako součást Atlantského valu. Na stavbu této pevnosti byly nasazeny stovky dělníků z okupované Evropy, jakož i ruští váleční zajatci. Po skončení války se zahraničí dělníci vrátili do Narviku, kde oslavili konec války a také norský státní svátek 17. května. Repatriováni do vlasti byli na konci léta 1945.

Děkujeme rodině za poskytnuté materiály. Zde sdílíme fotografie včetně jmen kamarádů, se kterými pan Herian strávil v Norsku téměř tři roky.

(Zdroj: Pozůstalost Ing. Jana Heriana, CSc., Praha).

 

(Fotografie pocházejí z pozůstalosti Ing. Jan Herian, CSc., Praha. Jeho rodina udělila souhlas s jejich zveřejněním na portálu www.noraci.cz)

Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová

Bratři Bencovi v Postřelmově na Šumpersku uchovávají po otci Jiřím Bencovi nádherné fotoalbum se snímky z Narviku a Engeløyi, dobové úřední materiály a válečné suvenýry. Pan Benc st. svým třem synům a dceři o nuceném pobytu v Norsku mnoho nevyprávěl. Nejvíce informací získali až krátce po jeho smrti v polovině devadesátých let, když přišla pozvánka na sraz Noráků.

Tam se od otcových kamarádů dozvěděli o jejich osudu v Norsku. Pan Kunštátský, který působil na stejném pracovišti na Engeløyi podrobně synům popsal místo i pracovní prostředí. Dokonce nakreslil i světnici v dřevěném baráku, kde téměř tři roky bydleli, a označil místo na palandě, kde pan Benc spával.

Nejstarší syn pana Bence pak pátral po nasazených ze Šumperska. Napsal několik novinových článků o srazu Noráků a jejich vzpomínkách do místního listu Moravský Sever.

Pan Jiří Benc se do Norska dostal v prosinci 1942. Jako vyučený zahradník byl na pracovišti záhy pověřen i zahradnickými pracemi – k nim patřilo i maskování dokončených vojenských objektů. Tajně pořízení snímek zachycuje jeho práci na baterii Dietl. Snímek, dochovaný i v negativu, je vskutku vyjímečný, neboť na pracovišti platil přísný zákaz fotografování . To je mimo jiné i důvod, proč většina dochovaných fotografií nasazených Čechoslováků zobrazuje hlavně okolí, přírodu, skupinová fota, případně podmínky ubytování.

V rodinné pozůstalosti najdeme kromě dobových snímků z Engeløya i bohaté materiály ze srazů. Dále pak tato pozůstalost uchovává korespondenci s panem Kunštátským a vzpomínky dalšího nasazeného, Karla Jirgla, na repatriaci do vlasti. Rovněž se zachovala videonahrávku ze srazu v roce 2000.

Překvapením pro rodinu byl obsah norsky psaných dopisů, které  jsme jim na naší návštěvě přeložili. Pan Benc si po návratu dopisoval se svou norskou přítelkyní Ernou Larsen z Ofoten. V dochovaném konceptu se jí svěřoval se svými city a vzpomínal na dobu, kterou spolu prožili v Norsku, ovšem se smutným konstatováním, že se asi už nikdy nesetkají. Kdo norsky psaný koncept psal, jim není potomkům úplně jasné. Podle nich, otec norsky nemluvil.

S laskavým dovolením rodiny zde zveřejňujeme fotografickou pozůstalost z Norska. Děkujeme za vstřícné přijetí a poskytnutí materiálů!

Zdroj: Rodinný archiv, Postřelmov.

 

Chcete se dozvědět, co to byla baterie Dietl na Andělském ostrově? Podívejte se do Wikipedie, kde jsme pro Vás připravili česky psaný příspěvek: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baterie_Dietl

K Engeløyi jsme dohledali materiály v rodinném archivu v  Nové Pace a také v Praze. Podívejte se  naše dřívější novinky a porovnejte fotografie: Kufr z NarvikuFotografie z Engeloy a Narviku.

 

Připravila: Vendula V. Hingarová

 

Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
nám. Jana Palacha 1/2
116 38 Praha 1
envelope-ophone