Dne 2.2. 2021 nás navštívil pražský sběratel, který má ve své sbírce fotografickou pozůstalost po Františku K., který byl nasazen v okolí Narviku, a to na ostrově Engeløy. S laskavým dovolením zveřejňujeme zde skupinové fotografie Čechoslováků a momentek z válečného Narviku a pracovního nasazení.

Fotografie znázorňují rozbombardovaný Narvik (z bitvy o Narvik v roce 1940).

A zajímavé jsou pak momenty z práce na ostrově Engeløy, kde  působilo několik desítek Čechoslováků na stavbě zázemí pobřežního opevnění, tzv. baterie Dietl.

(Fotografie: Soukromá sbírka, Praha)

Dne 17. května se v Norsku slaví národní svátek. Přinášíme ukázku dobových fotografií z první poválečné oslavy ze 17. 5. 1945, které se aktivně a s radostí zúčastnilo několik stovek Čechoslováků.

U této příležitosti zdravíme naše norské přátelé a kolegy v Trondheimu, Narviku, Oslo, Trondenesu i Engeløy i v Praze. Gratulerer med dagen!

Oslavy v Narviku, 17. 5. 1945

Oslavy v Trondheimu, 17. 5. 1945

Rodinný archiv Luka nad Jihlavou a Praha.

Část zde zveřejněných fotografií nalezneme na DigitalMuseum.no - on-line platformě norských muzeí, které zde zpřístupňují své obsáhlé obrazové sbírky a archivy. Zde nalezneme také fotografii vraku německého letadla).

Další fotografie pocházejí z ostrova Engeløy (208 km vzdálený po silnici od Narviku), kde Němci stavěli baterii Dietl a další vojenské obranné stavby jako součást Atlanského valu. Pracovalo zde několik tisíc nuceně nasazených dělníků, včetně skupiny Čechoslováků, ke kterým patřil i Emil Tůma. V této oblasti byly pořízené i skupinové snímky Čechoslováků i snímky z okolní krajiny, kam dělníci ve volné chvíli chodili na výlet. Vojenské objekty foceny být nesměly, proto v pozůstalostech nacházíme jen omezený výsek ze života v Norsku.

Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová

Dne 15.2. 2021 nám rodina z Prahy Stodůlek poskytla fotografie po panu ing. Janu Herianovi, který byl nasazen do Norska. Nejdříve pracoval v Narviku u firmy Hermann und Schafel a po půl roce byl umístěn na práce do Harstadu na pevnost Trondenes. Tam Němci stavěli baterii Theo a bunkry jako součást Atlantského valu. Na stavbu této pevnosti byly nasazeny stovky dělníků z okupované Evropy, jakož i ruští váleční zajatci. Po skončení války se zahraničí dělníci vrátili do Narviku, kde oslavili konec války a také norský státní svátek 17. května. Repatriováni do vlasti byli na konci léta 1945.

Děkujeme rodině za poskytnuté materiály. Zde sdílíme fotografie včetně jmen kamarádů, se kterými pan Herian strávil v Norsku téměř tři roky.

(Zdroj: Pozůstalost Ing. Jana Heriana, CSc., Praha).

(Fotografie pocházejí z pozůstalosti Ing. Jan Herian, CSc., Praha. Jeho rodina udělila souhlas s jejich zveřejněním na portálu www.noraci.cz)

Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová

Bratři Bencovi v Postřelmově na Šumpersku uchovávají po otci Jiřím Bencovi nádherné fotoalbum se snímky z Narviku a Engeløyi, dobové úřední materiály a válečné suvenýry. Pan Benc st. svým třem synům a dceři o nuceném pobytu v Norsku mnoho nevyprávěl. Nejvíce informací získali až krátce po jeho smrti v polovině devadesátých let, když přišla pozvánka na sraz Noráků.

Tam se od otcových kamarádů dozvěděli o jejich osudu v Norsku. Pan Kunštátský, který působil na stejném pracovišti na Engeløyi podrobně synům popsal místo i pracovní prostředí. Dokonce nakreslil i světnici v dřevěném baráku, kde téměř tři roky bydleli, a označil místo na palandě, kde pan Benc spával.

Nejstarší syn pana Bence pak pátral po nasazených ze Šumperska. Napsal několik novinových článků o srazu Noráků a jejich vzpomínkách do místního listu Moravský Sever.

Pan Jiří Benc se do Norska dostal v prosinci 1942. Jako vyučený zahradník byl na pracovišti záhy pověřen i zahradnickými pracemi – k nim patřilo i maskování dokončených vojenských objektů. Tajně pořízení snímek zachycuje jeho práci na baterii Dietl. Snímek, dochovaný i v negativu, je vskutku vyjímečný, neboť na pracovišti platil přísný zákaz fotografování . To je mimo jiné i důvod, proč většina dochovaných fotografií nasazených Čechoslováků zobrazuje hlavně okolí, přírodu, skupinová fota, případně podmínky ubytování.

V rodinné pozůstalosti najdeme kromě dobových snímků z Engeløya i bohaté materiály ze srazů. Dále pak tato pozůstalost uchovává korespondenci s panem Kunštátským a vzpomínky dalšího nasazeného, Karla Jirgla, na repatriaci do vlasti. Rovněž se zachovala videonahrávku ze srazu v roce 2000.

Překvapením pro rodinu byl obsah norsky psaných dopisů, které  jsme jim na naší návštěvě přeložili. Pan Benc si po návratu dopisoval se svou norskou přítelkyní Ernou Larsen z Ofoten. V dochovaném konceptu se jí svěřoval se svými city a vzpomínal na dobu, kterou spolu prožili v Norsku, ovšem se smutným konstatováním, že se asi už nikdy nesetkají. Kdo norsky psaný koncept psal, jim není potomkům úplně jasné. Podle nich, otec norsky nemluvil.

S laskavým dovolením rodiny zde zveřejňujeme fotografickou pozůstalost z Norska. Děkujeme za vstřícné přijetí a poskytnutí materiálů!

Zdroj: Rodinný archiv, Postřelmov.

Chcete se dozvědět, co to byla baterie Dietl na Andělském ostrově? Podívejte se do Wikipedie, kde jsme pro Vás připravili česky psaný příspěvek: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baterie_Dietl

K Engeløyi jsme dohledali materiály v rodinném archivu v  Nové Pace a také v Praze. Podívejte se  naše dřívější novinky a porovnejte fotografie: Kufr z Narviku a Fotografie z Engeloy a Narviku.

Připravila: Vendula V. Hingarová