Dne 2.2. 2021 nás navštívil pražský sběratel, který má ve své sbírce fotografickou pozůstalost po Františku K., který byl nasazen v okolí Narviku, a to na ostrově Engeløy. S laskavým dovolením zveřejňujeme zde skupinové fotografie Čechoslováků a momentek z válečného Narviku a pracovního nasazení.
Fotografie znázorňují rozbombardovaný Narvik (z bitvy o Narvik v roce 1940).
A zajímavé jsou pak momenty z práce na ostrově Engeløy, kde působilo několik desítek Čechoslováků na stavbě zázemí pobřežního opevnění, tzv. baterie Dietl.
(Fotografie: Soukromá sbírka, Praha)
-
- Čechoslováci nasazení na práce v Engeløy, 1943.
-
- Narvik, 1940.
-
- Cesta lodí na pracoviště.
-
- Krajina z okolí Andělského ostrova (Engeløy) - severní Norsko
-
- Cesta lodí na pracoviště, 1942.
-
- Narvik
-
- Narvik.
-
- Engeløy
-
- Patrně Frantisek K.
Emil Tůma z Nové Paky se z nuceného pracovního nasazení v Narviku vrátil s novým kufrem. Ten původní byl na cestě lodí do Narviku poničen, a tak si v Narviku nechal zhotovit nový. Chybějící kovový zámeček a panty mu poslala rodina z Podkrkonoší až za polární kruh. Syn pana Emila stále uchovává narvický kufr v rodinném domě v Nové Pace. Kufr je plný válečných dokumentů, fotografií a rodinné korespondence. Pan Tůma mladší se před několika lety do Narviku sám vydal. Chtěl vidět a dozvědět se, kde přesně jeho otec dva roky pracoval a která místa jsou na fotografiích.
-
- Čechoslováci v Engeløy
-
- Čechoslováci v Engeløy, patrně v osadě Bø, kterou Němci vystěhovali a nastěhovali dělníky na práci pro baterii Dietl a okolní bunkry.
Syn pana Tůmy si přál zjistit více o fotografiích. Fotografie a dokumenty jsme poslali také našim norským kolegům, aby pomohli upřesnit některé detaily a místa.
Zde přinášíme výsledky pátrání (11.2. 2021).
Fotografie z Narviku pochází většinou z období boje o Narvik v roce 1940. Jedná se o fotografie pořízené různými fotografy, které pak byly poté rozmnožené a byly k dostání v obchodech v Narviku během války. Tyto fotografie získali i Čechoslováci, kteří se do Narviku dostali na přelomu roku 1942 a 1943 a stále viděli důsledky bojů.
-
- Narvik, přistaviště pro nakládání švédské železné rudy na lodě.
-
- Poničený Narvik.
-
- Zničená železnice z bojů o Narvik, 1940,
-
- Hořící Narvik.
Část zde zveřejněných fotografií nalezneme na DigitalMuseum.no - on-line platformě norských muzeí, které zde zpřístupňují své obsáhlé obrazové sbírky a archivy. Zde nalezneme také fotografii vraku německého letadla).
Další fotografie pocházejí nejspíše z ostrova Engeløy (200 km od Narviku), kde Němci stavěli baterii Dietl a další vojenské obranné stavby jako součást Atlanského valu. Pracovalo zde několik tisíc nuceně nasazených dělníků, včetně skupiny Čechoslováků, ke kterým patřil i Emil Tůma. V této oblasti byly pořízené i skupinové snímky Čechoslováků i snímky z okolní krajiny, kam dělníci ve volné chvíli chodili na výlet. Vojenské objekty foceny být nesměly, proto v pozůstalostech nacházíme jen omezený výsek ze života v Norsku.
-
- Patrně pobřeží u Engeløy, kam byl dopravován stavební materiál
-
- Čechoslováci v Engeløy
-
- Kostel v Steigen (před rekonstrukcí), cca 50 km od Engeløy.
-
- Čechoslováci v Engeløy
-
- ?
-
- Čechoslováci v Engeløy, patrně v osadě Bø.
-
- Engeløy - osada Bø, 2,5km od baterie Dietl.
-
- Čechoslováci v Engeløy, patrně v osadě Bø, kterou Němci vystěhovali a nastěhovali dělníky na práci pro baterii Dietl a okolní bunkry.
-
- Engeløy - Bø
-
- Most u řeky Glima v Hamarøy (80 km) od Engeløy
Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová
Dne 15.2. 2021 nám rodina z Prahy Stodůlek poskytla fotografie po panu ing. Janu Herianovi, který byl nasazen do Norska. Nejdříve pracoval v Narviku u firmy Hermann und Schafel a po půl roce byl umístěn na práce do Harstadu na pevnost Trondenes. Tam Němci stavěli baterii Theo a bunkry jako součást Atlantského valu. Na stavbu této pevnosti byly nasazeny stovky dělníků z okupované Evropy, jakož i ruští váleční zajatci. Po skončení války se zahraničí dělníci vrátili do Narviku, kde oslavili konec války a také norský státní svátek 17. května. Repatriováni do vlasti byli na konci léta 1945.
Děkujeme rodině za poskytnuté materiály. Zde sdílíme fotografie včetně jmen kamarádů, se kterými pan Herian strávil v Norsku téměř tři roky.
(Zdroj: Pozůstalost Ing. Jana Heriana, CSc., Praha).
-
- 6.Tsjekkoslovakker i Trondenes
-
- 20.
-
- 28.Narvik
-
- 19.
-
- 32. Den 17.5. 1945. Narvik.
-
- 24.
-
- 35. Den 17. 5. 1945. Narvik.
-
- 7.
-
- 30. Den 17. 5. 1945. Narvik
-
- 27.Tyske arbeidere og arbeidsgivere
-
- 2.Tsjekkoslovakkere
-
- 15.
-
- 21.
-
- 26.
-
- 31. Den 17. 5. 1945. Narvik.
-
- 4.Postkort av Trondenes
-
- 1.Fotoalbumet til Herr Herian
-
- 16.
-
- 11.Otakar Pumr (Hradec Králové - Kukleny)
-
- 34.
-
- 3.Liste over tsjekkoslovakker tildelt det tyske selskapet Hermann Schafel som opererte i Narvik.
-
- 33.Narvik kirkegård
-
- 18.
-
- 25.
-
- 20
-
- 38. Repatrieringskort til Herr Herian
-
- 9.František Rak (1921), Ploskovice, Uherský Brod
-
- 12.Jaroslav Staněk (1911),Hradec Králové
-
- 10.Jan Herian (1922)
-
- 22.
-
- 37. Tsjekkoslovakker på en tur
-
- 36. Den 17.5. 1945. Narvik.
-
- 17.Russiske krigsfanger
-
- 13.Tyske soldater og formenn med arbeidere
-
- 5.
-
- 8.Tsjekkoslovakker i Trondenes, 1943-44
-
- 14.
-
- 23.Med norske jenter
-
- 29. Narvik togstasjon. Rett etter frigjøring. Tsjekkiske og polske tvangsarbeidere og norske / svenske soldater.
-
- 39. Repatrieringskort til Herr Herian
(Fotografie pocházejí z pozůstalosti Ing. Jan Herian, CSc., Praha. Jeho rodina udělila souhlas s jejich zveřejněním na portálu www.noraci.cz)
Zpracovala: dr. Vendula V. Hingarová
