Na konci září 2021 nás navštívil vnuk pana Františka Hejdy z Jižních Čech. Jeho děda byl nasazen v Trondheimu. Jako malému mu dal ochutnat smažená racčí vejce, aby věděl, co v dobách nouze za války v Norsku jedl. S kamarády také chytali a jedli ondatry.

František Hejda původem z Pohoří byl ročník 1904, a tudíž o dvě dekády starší než většina nasazených Čechů v Norsku. Na nucenou práci jel údajně jako náhradník za jiného hocha z movitější rodiny ve vesnici. Povoláním byl truhlář a v Trondheimu byl umístěn u firmy Sager und Woerner. Dělal tam i rakve pro mrtvé.

Podle rodinných pamětí se pan František k nasazení v Norsku moc nevyjadřoval. Ovšem dosud si pamatují příběh, jak děda dal jednomu ruskému zajatci, který byl za ostnatým drátem, chléb. Říkal mu, ať neutíká. On se však rozběhl a strážný ho zastřelil. V noci nesl mrtvého do márnice a přitom světélkoval. Pracoval totiž s fosforem. (V Trondheimu fungovalo údajně pracoviště, kde se fosforem označovaly přístroje, které se montovaly do bombardérů pro noční lety).

Vnuk pana Hejdy přinesl sbírku asi 100 fotografií. Většinu kamarádů z fotek se mu podařilo identifikovat. Zde přinášíme výběr z nich.

Děkujeme vnukovi pana Hejdy za ochotu sdílet s námi dědův příběh a jeho fotografie.

Životopis pana Františka Hejdy zde.