Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages

Výukový materiál dějin Skandinávie


1945
Válečná bilance

Narvik, Droningens gate - obnova po válce.

zdroj: digitalmuseum.no

  • celkem 10 000 norských obětí
    • z toho 771 židovských obětí
    • většina z nich zahynula v prvních letech okupace
  • v Norsku zemřelo na 15 000 ruských a 2 500 jugoslávských válečných zajatců a 11 500 německých okupantů
  • poměrně malé materiální ztráty
    • zničená Finmarka – taktika spálené země
  • německý přínos
    • budování infrastruktury (cesty, mosty, letiště a prodloužení tras železnic)
    • nové stavební technologie, stroje a materiál
  • po válce probíhalo množství soudních procesů proti norským zrádcům a spolupracovníkům Němců
    • mnohé byly kontroverzní 
  • obyvatelé trpěli nedostatkem zboží a zvláště pak na severu Norska nedostatkem míst k bydlení
  • ještě několik let po válce bylo zboží na příděl
  • k obnově norské ekonomiky došlo rychlejším tempem, než se předpokládalo

Poválečné soudní procesy

Silkefront je pojem, který se nejčastěji užívá v souvislosti s poválečnými soudními procesy. Silkefronten byla skupina lidí zastávajících názor, že soudní procesy byly příliš přísné. Skupina je protikladem k uskupení isfronten, která požadovala přísnější tresty. Pojem isfronten byl používán i během války, jakožto označení skupiny, která se ostře vyhrazovala proti okupantům a jejich spolupracovníkům.

zdroj: snl.no

  • poválečné soudní procesy trvaly po dobu tří let
  • mnoho případů vynecháno z důvodu krátkého období
  • celkem bylo prověřeno 92 000 případů
    • 50 000 bylo odsouzeno, nejčastěji k pokutě
      • trestalo se členství ve straně Národního sjednocení, která byla po válce zakázánatesttestetstetst
    • v přibližně 17 000 případech bylo trestem vězení
    • 25 Norů bylo popraveno
      • mezi nimi Vidkun Quisling

„Německé holky“

tyskerjente – en/ei

1 neutrální: označení norské ženy, která se stýkala s německými vojáky za druhé světové války

tyskertøs – en/ei

1 hanlivě: norská žena, která se stýkala s německými vojáky za druhé světové války

zdroj: naob.no

Fotografie z výstavy I seng med fienden? v Trondheimu.

zdroj: archiv Venduly Vlkové Hingarové

  • označení norských žen, které se stýkaly s německými muži za druhé světové války
  • ačkoliv ženy neporušily žádný zákon, značná část jich byla po válce potrestána
    • ženy byly hrozbou pro obraz jednotného lidového odporu proti okupační síle
  • okolo 5 000 žen bylo zostuzeno tzv. veřejným ostříháním vlasů
  • mnohé byly internovány v táborech
  • ženy byly vyslýchány úřady, včetně detailního dotazování na jejich intimní vztahy
  • řada z nich po válce přišla o práci a místo k bydlení a staly se terčem veřejných pomluv a lynčování
  • Norky provdané za Němce ztratily norské občanství a byly poslány do Německa
  • přesné číslo žen, které mělo styky s Němci se nedá určit, odhaduje se něco mezi 30 a 50 000 ženami, někteří odborníci číslo odhadují dokonce na 100 000
  • Norové ve stejné situaci (mající německé manželky) nebyli nijak potrestáni

„Německé děti“

  • „německé“ neboli „válečné děti“ je označení dětí, které se narodily norské matce a německému otci v letech 1940-46
  • počet se odhaduje mezi 10 - 12 000
  • po válce se tyto děti stávaly předmětem diskriminace a stejně jako jejich matky stály na okraji společnosti
Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
nám. Jana Palacha 1/2
116 38 Praha 1
envelope-ophone