Narvik, Droningens gate - obnova po válce.

zdroj: digitalmuseum.no

• celkem 10 000 norských obětí
  • z toho 771 židovských obětí
  • většina z nich zahynula v prvních letech okupace
• v Norsku zemřelo na 15 000 ruských a 2 500 jugoslávských válečných zajatců a 11 500 německých okupantů
• poměrně malé materiální ztráty
  • zničená Finmarka – taktika spálené země
• německý přínos
  • budování infrastruktury (cesty, mosty, letiště a prodloužení tras železnic)
  • nové stavební technologie, stroje a materiál
• po válce probíhalo množství soudních procesů proti norským zrádcům a spolupracovníkům Němců
  • mnohé byly kontroverzní 
• obyvatelé trpěli nedostatkem zboží a zvláště pak na severu Norska nedostatkem míst k bydlení
• ještě několik let po válce bylo zboží na příděl
• k obnově norské ekonomiky došlo rychlejším tempem, než se předpokládalo

Silkefront je pojem, který se nejčastěji užívá v souvislosti s poválečnými soudními procesy. Silkefronten byla skupina lidí zastávajících názor, že soudní procesy byly příliš přísné. Skupina je protikladem k uskupení isfronten, která požadovala přísnější tresty. Pojem isfronten byl používán i během války, jakožto označení skupiny, která se ostře vyhrazovala proti okupantům a jejich spolupracovníkům.

zdroj: snl.no

• poválečné soudní procesy trvaly po dobu tří let
• mnoho případů vynecháno z důvodu krátkého období
• celkem bylo prověřeno 92 000 případů
  • 50 000 bylo odsouzeno, nejčastěji k pokutě
    • trestalo se členství ve straně Národního sjednocení, která byla po válce zakázánatesttestetstetst
  • v přibližně 17 000 případech bylo trestem vězení
  • 25 Norů bylo popraveno
    • mezi nimi Vidkun Quisling

tyskerjente – en/ei

1 neutrální: označení norské ženy, která se stýkala s německými vojáky za druhé světové války

tyskertøs – en/ei

1 hanlivě: norská žena, která se stýkala s německými vojáky za druhé světové války

zdroj: naob.no

Fotografie z výstavy I seng med fienden? v Trondheimu.

zdroj: archiv Venduly Vlkové Hingarové

• označení norských žen, které se stýkaly s německými muži za druhé světové války
• ačkoliv ženy neporušily žádný zákon, značná část jich byla po válce potrestána
  • ženy byly hrozbou pro obraz jednotného lidového odporu proti okupační síle
• okolo 5 000 žen bylo zostuzeno tzv. veřejným ostříháním vlasů
• mnohé byly internovány v táborech
• ženy byly vyslýchány úřady, včetně detailního dotazování na jejich intimní vztahy
• řada z nich po válce přišla o práci a místo k bydlení a staly se terčem veřejných pomluv a lynčování
• Norky provdané za Němce ztratily norské občanství a byly poslány do Německa
• přesné číslo žen, které mělo styky s Němci se nedá určit, odhaduje se něco mezi 30 a 50 000 ženami, někteří odborníci číslo odhadují dokonce na 100 000
• Norové ve stejné situaci (mající německé manželky) nebyli nijak potrestáni

• „německé“ neboli „válečné děti“ je označení dětí, které se narodily norské matce a německému otci v letech 1940-46
• počet se odhaduje mezi 10 - 12 000
• po válce se tyto děti stávaly předmětem diskriminace a stejně jako jejich matky stály na okraji společnosti