Členové Milorgu pochodují u pevnosti Akershus dne 11. května 1945.
zdroj: wikipedia.org
s postupem války se více Norů podílelo na odbojových aktivitách ať symbolicky, či nasazením vlastního života v odbojových akcích
znakem nesouhlasu s okupací se stala červená čepice či iniciály krále Haakona (H VII)
nejvýrazněji se vůči režimu vymezovali sportovci, soudci nejvyššího soudu, učitelé a kněží, kteří udržovali morálku obyvatelstva
norský odboj v Británii spolu s válečnými námořníky a norskými speciálními silami v britských službách zajistili, že osvobození nebylo výhradně jen zásluhou Spojenců, ale také norským úsilím
odboj byl řízen londýnskou vládou
král Haakon VII. se stal národním symbolem v boji proti nacismu
utefronten označoval norský odboj operující mimo norské území, jeho protikladem byl hjemmefronten, který označoval odboj na norském území
mezi nejznámější odbojové organizace patřily
Milorg – vojenská část odboje (vojenské operace: sabotáže, přeprava zbraní)
Sivorg – civilní část odboje (zajišťovala pasy a transport pro uprchlíky, tvořila a distribuovala ilegální noviny)
komunistický odboj – jediná složka odboje, která nebyla podřízen londýnské vládě
Tento web vznikl v rámci projektu „Česko-norská memorabilia“ (č. EHP-CZ-ICP-1-001) řešeného v letech 2019–2021 ve spolupráci s Univerzitou v Trondheimu.