Nasazení měli pravidelný denní režim. Většinou žili v dřevěných barácích v blízkosti pracovišť. Pracovali obvykle dvanáct hodin denně, a jednu neděli v měsíci měli osobní volno. Ve městech navštěvovali kina, na venkově občas lovili ryby a časem se začali přátelit s místními obyvateli. Společně pak vyráželi na výlety. Několik z nich si v Norsku našlo životní partnerky, které s nimi po válce odjely do Československa.

Nejvíce volného času ale totálně nasazení pracovníci trávili spolu. Kamarádi, dopisování s rodinou a občasné oslavy, drobné vzpoury proti Němcům a přátelství s norskými obyvateli byly těmi nejdůležitějšími momenty, které činily jejich život daleko od domova snesitelnější.