Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content

Novinky

Životopisné medailonky nasazených v Norsku (35-45)

30/01/2022

V prokliku naleznete stránku věnovanou jednotlivému muži a v ní jeho osobní příběh, jakož i další zajímavosti ve spojitosti s nucenou prací. S medailonky také zveřejňujeme dobové materiály jako fotografie, úřední listiny a ukázky z deníků či korespondence, jakož i vybrané vzpomínky z pobytu v Norsku, které uchovávají v rodinné paměti jejich potomci.

Velké díky potomkům za pomoc se sestavováním medailonků a poskytnutí materiálů z pozůstalosti. Mnozí nás navštívili na FF UK v Praze, jiní materiály zaslali poštou či naskenované e-mailem. Je to pro nás obrovská pomoc! Děkujeme za to.

 

45. Ladislav Kohout z Prahy, nasazen u Bodø, kde hloubil opevňovací bunkry.

Celý život vzpomínal na své kamarády z Modřan, se kterými byl v Norsku. Byl jedním ze dvou stovek Noráků, kteří se dočkali na přelomu milénia odškodnění za nucenou práci.

44. Jaroslav Malý z Prahy, nasazen v Harstadu, poté v Narviku.

Fungoval jako spojka mezi českými hochy v severním Norsku. Oženil se s Norkou a jejich potomci žijí v Praze dodnes.

43. Jan Hammer z Olomoucka, nasazen v Trondheimu u firmy Sager und Woerner. Pro pokus o útěk do Švédska byl vězen v norském koncentračním táboře.

"V roce 1981 se vypravil se svou dcerou navštívit norského kamaráda do Trondheimu. Cestu absolvovali Trabantem."

42. Václav Nosek  (*1924 ‒ † 2005) z Opavska, nasazen v Narviku, Altě i Kirkenesu u firmy Geimer a od r. 1944 na pevnosti v Oslofjordu.

Domů se vrátil až skoro rok po válce, neb se komplikovaně vracel přes Sovětský svaz.

41. Václav Hönl  ze Semilska, nasazen v i Mo i Rana, Bodø u firmy Arge Nordmark.

"Z Norska si přivezl krabici lyžařských vosků značky Swix, kterou opatroval jako vzácnost."

40. Chladil Miroslav z Brna, nasazen v Narviku u firmy Arge Zimmermann & Speer.

39. Hubert Mareth  z Opavska, pracoval u firmy Geimer v Narviku, Altě i Kirkenesu a od r. 1944 na pevnosti v Oslofjordu.

V Norsku si našel nevěstu, se kterou se vrátil do Československa a žili ve Vítkově. Po narození tří dětí se odstěhovali do Norska, kde žijí jejich potomci dodnes.

38.  Vladimír Partl  z Prahy, nasazen v Narviku u firmy Ohlendorfische Baugesellschaft.

Podle vyprávění syna: "Ač nasazení v Norsku probíhalo v těžkých podmínkách, spaní v mnoha lidech na pokojích atd., tak na to dobu v Norsku rád vzpomínal, na krásnou přírodu, na Nory, kteří se k Čechům úžasně chovali."

37.  Josef Schovanec  (*1922 ‒ † 2004)  z Čáslavska, nasazen  do Kirkenesu, Alty, Hammerfestu k firmě Schuppert.

Po návratu domů se plánoval do Norska s českou rodinou vystěhovat, překazil mu to rok 1948.

36. Stanislav Kopal - není veden v kartotéce Organizace Todt a než vytvoříme stránky pro neevidované Čechy, medailonek a vzpomínky zveřejňujeme zde:

.....................................................................................................

Stanislav Kopal (*1921 ‒ † 2010) se narodil 25-12-1921 v Miličíně na Benešovsku do rodiny domkáře, jako jeden ze 7 dětí. V mládí se vyučil řezníkem u soukromníka v nedalekých Voticích. Do Norska byl nasazen patrně na konci roku 1942 a určen jako kuchař v pracovním táboře Organizace Todt v nejsevernějším kraji Finnmarky. Není zjištěno, ve kterých oblastech působil ani jak probíhala jeho repatriace po osvobození Norska. V roce 1949 se oženil s Lidmilou roz. Mikušovou, vyučenou prodavačkou, a odešli za prací do Prahy. Narodila se jim dcera Stanislava (1949) a syn Stanislav (1952-1957) a Lidmila (1960). Celý život pracoval jako uzenářský dělník v Pražském průmyslu masném nejprve v Karlíně, později na Zvonařce. Na důchod se přestěhoval z Prahy do Miličína, kam ho jezdil pravidelně navštěvovat kamarád z Norska Václav Houska.  Zemřel v roce 2010. Jeho potomci žijí v okolí Prahy a v Holandsku.

  • O svých zážitcích z totálního nasazení v Norsku začal rodině vyprávět až v době, kdy se jeho nejstarší vnučka vrátila z návštěvy Norska.
  • V Narviku pracoval jako kuchař. Jednou mu velitel tábora ulovil ptáčka. Připravil mu ho na česneku a bylinkách a on si pochutnal. Při jednom incidentu, kdy dal i přes přísný zákaz slupky od brambor hladovým ruským zajatcům, byl přistižen německým vojákem, který ho chtěl zastřelit. Velitel tábora tomu zabránil a zachránil mu tak život. Sdělil mu, že to udělal za toho upečeného ptáčka, ale už se to nikdy nesmí opakovat.
  • V Norsku koupil rodičům a sestrám norské svetry, ovšem balík nikdy do Miličína nedorazil.
  • Rodině vyprávěl, že někteří mladí muži neunesli tragédii války, odloučení od svých blízkých, dlouhé polární noci a spáchali sebevraždu.
  • Po válce našla jeho malá dcera na půdě otcův válečný deník z Norska, který si pečlivě psal během celého pobytu v Norska. Když ho ukázala matce, tak ta ho hodila do kamen.

Zdroje:

Norský národní archiv, Oslo.

Pozůstalost v držení rodiny, Praha,

L. Hamplová, E-mailová komunikace a osobní setkání, leden 2022.

..................................................................................................................................................................................................................

 

Za pomoci potomků sestavila: V. Hingarová

(snímky z rodinných archivů)

Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
nám. Jana Palacha 1/2
116 38 Praha 1
envelope-ophone