V úterý 3. 3. 2026 byla slavnostně zahájena výstava o nuceně nasazených v Norsku v Kulturním a informačním centru v Dubňanech. Úvodní přednášky, kterou přednesla dr. Vendula Hingarová z oddělení skandinavistiky Univerzity Karlovy, se zúčastnili místní pamětníci i potomci několika nasazených z Dubňanska. Přinesli také některé dochované materiály z Norska. Z Dubňan evidujeme přibližně desítku osob nasazených v Norsku.
Výstava bude k vidění do konce dubna 2026. Adresa a otevírací hodiny výstavy:
https://dubnany.eu/kulturni-a-informacni-centrum
Děkujeme za iniciativu Janě Svorové, vedoucí Kulturního a informačního centra Dubňany, a také Petru Slintákovi za zprostředkování výstavy.
Srdečně zveme zájemce i potomky nuceně nasazených v Norsku na diskusi s historičkou Vendulou Hingarovou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která představí nové výzkumy k tématu nucené práce v Norsku za druhé světové války.
Přednáška zahájí staronovou výstavu Češi v Norsku na nucené práci, která je rozšířena o nové příběhy Moravanů.
Děkujeme paní Janě Svorové, vedoucí Kulturního a informačního centra města Dubňany, a Kulturnímu domu Dubňany za organizaci akce. Panu Petrovi Slintákovi za propojení a zajištění putování výstavy na Moravě.
O příbězích nuceně nasazených Čechů v severním Norsku – Norácích – se píše i v sámštině. Kulturně-historická ročenka Karasjok Årbok, přinesla obsáhlý článek o historických fotografií z let 1943–1944, které pořídili nasazení Češi během svého nuceného pobytu v severním Norsku.
Ročenku Karasjok Årbok mapuje lokální historii kraje Karasjok, klíčového regionu norského Sámska (dříve nazývané Laponsko) – území, které je od nepaměti domovem Sámů. Ti se během druhé světové války stali oběťmi válečného útlaku a v roce 1944 také nuceného vystěhování. Při ústupu německé armády před sovětskými vojsky bylo severní Norsko systematicky ničeno. V rámci vojenské operace Nordlicht byla srovnána se zemí naprostá většina obydlí i pozemní infrastruktury. Sámové tak přišli nejen o své domovy, ale i o rodinnou a lokální paměť.
Historické fotografie regionu jsou proto mimořádně vzácné. Většina dochovaných snímků z válečného období pochází z pozůstalostí německých vojáků. O to větším překvapením bylo pro Sámy zjištění, že se část fotografií dochovala také v pozůstalostech nuceně nasazených Čechů, kteří si je po návratu domů uchovali jako osobní památku na válečnou zkušenost.
V rámci česko-sámského výzkumného projektu (viz publikace Česko-sámské vztahy) se podařilo sámských spolupracovníkům identifikovat většinu fotografií i řadu vyobrazených osob a míst. Tyto snímky tak dnes představují nejen pramen k dějinám nucené práce, ale i cenný vizuální materiál k dějinám severonorského regionu. Ročenka představila příběh válečných snímků od nuceně nasazených Čechů hned ve dvou ročnících a to jak v norštině tak i sámštině.
Jsem rádi, že díky vřelé spolupráci s potomky nuceně nasazených Čechů můžeme příběh fotografií šířit i na dalekém Severu.
FB: Kárášjoga jahkegirji Karasjok årbok
Text a foto: Vendula V. Hingarová
V rámci Týdne humanitních věd byla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřena studentská výstava Čechoslováci a Němci v okupovaném Norsku. Expozici připravili studenti skandinavistiky z Univerzity Karlovy a Univerzity v Kielu pod vedením dr. Venduly Hingarové a Turid Frydenlund. Výstava reflektuje civilní historii norské okupace, zaměřuje se na příběhy německo-norských párů a na osudy Čechoslováků ve službách německých okupantů – tedy na nuceně nasazené dělníky a vojáky sloužící ve Wehrmachtu.
Na konci války se v Norsku nacházelo přes 15 000 občanů předmnichovského Československa. Z toho přibližně jeden tisíc tvořili nuceně nasazení Češi, zatímco kolem 14 000 osob představovali ti, kteří narukovali do německé armády (dobrovolně či z donucení) nebo byli nasazeni do polovojenské organizace Todt jako kmenoví zaměstnanci. Výstava přibližuje příběhy obou těchto skupin, které se během války ocitly v Norsku.
Výstava je umístěna ve 2. patře hlavní budovy FF UK a bude přístupná do 19. 12. 2025.
Výstavní projekt i výměnný pobyt našich a kielských studentů probíhají v rámci projektu „Heirat mit einem Soldaten in deutscher Uniform“, který je podpořen Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Christian-Albrechts-Universität v Kielu a Česko-německým fondem budoucnosti.
Dne 21. 11. 2025 proběhl na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity seminář věnovaný druhé světové válce a česko-norským vztahům.
V rámci programu dr. Vendula Hingarová přednesla příspěvek o osudech příslušníků předmnichovského Československa v okupovaném Norsku, zejména o nuceně nasazených z Brněnska. Následně vedoucí brněnské nordistiky doc. Miluše Juřičková představila činnost organizace Nansenhjelpen, která pomohla desítkám ohrožených Židů z Brna a okolí nalézt v Norsku útočiště před nacistickou perzekucí.
V Univerzitní knihovně v Kielu byla dne 6. listopadu 2025 otevřena výstava „Přátelství s nepřítelem – manželství s nepřítelem“, která přibližuje vztahy mezi Němci a Nory, stejně jako příběhy Čechoslováků během druhé světové války na severu Evropy.
Během druhé světové války působily v okupovaném Norsku statisíce německých vojáků a vojáků z okupovaných zemí v německé uniformě, mezi nimi také Čechoslováci. Do Norska byly navíc zavlečeny desítky tisíc zahraničních pracovníků, včetně přibližně dvou tisíc Čechů, kteří se podíleli na stavbě německé vojenské infrastruktury.
Okupace přivedla do Norska lidi z různých částí Evropy, jejichž životy se nečekaně propojily. V kontaktu s norským obyvatelstvem vznikaly konflikty, ale také přátelství a lásky – vztahy, které okupace učinila složitými a často osudovými. Po válce se z nich stala citlivá a dlouho zamlčovaná kapitola evropských dějin.
Na přípravě výstavy se pod vedením vedoucí a garantky projektu Venduly Hingarové podílely studentky a studenti norštiny z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jednalo se o první aktivitu, v jejímž rámci univerzitní studenti zpracovali téma nasazených Čechů a Němců z okupovaného Československa.
Výstava vznikla v trojjazyčné verzi – německé, norské a české. Českou verzi je možné zhlédnout také online na webu OdveleniNaSever.cz.
Výstava byla vytvořena v rámci bilaterální spolupráce mezi oddělením skandinavistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Christian-Albrechts-Universität zu Kiel. Výstavní projekt byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.
S radostí oznamujeme, že publikace Forced Migrants in Nordic Histories získala prestižní Nordic History Book Award 2025, kterou uděluje výbor jmenovaný Komitétem severských historiků. Ocenění bylo slavnostně předáno minulý týden při zahajovacím ceremoniálu Kongresu severských historiků v Reykjavíku.
Na oceněné knize se podílela také dr. Vendula Hingarová, která ve spolupráci s prof. Hansem Otto Frolandem z univerzity v Trondheimu připravila kapitolu věnovanou českým nuceně nasazeným pracovníkům v Norsku během druhé světové války. Text se soustředí nejen na samotné historické události, ale i na poválečnou paměť těchto zkušeností v české i norské společnosti, a nabízí tak nový pohled na transnacionální aspekty paměti nucené práce.
Kniha přináší první srovnávací přehled historických vzorců začleňování a vylučování nuceně migrovaných osob v severské historiografii. Výbor vyzdvihl její průkopnický charakter, vědeckou kvalitu a aktuálnost tématu, které rezonuje s jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zvláštní důraz byl kladen také na mezinárodní spolupráci, bez níž by tato publikace nemohla vzniknout.
Díky této práci se příběh tzv. Noráků dostává do nejvyšších pater severské historiografie a stává se — byť jen střípkem — součástí vědecky popsané transnacionální severské historie.
Frøland, H.O. and Hingarová, V.V. (2025) ‘Forced labor displacement during the Second World War: Czechs in Norway and their postwar memorialization’, in J. Leinonen, M. Tervonen, H.O. Frøland, C. Hoffmann, S. Jalagin, H.V. Jønssonand M. Thor Tureby (eds) Forced Migrants in Nordic Histories. Helsinki: Helsinki University Press. Available at: https://doi.org/10.33134/HUP-32-12..https://hup.fi/chapters/e/10.33134/HUP-32-12
Celá publikace Forced Migrants in Nordic Histories je přístupná: https://hup.fi/books/e/10.33134/HUP-32
Článek o Norácich ke stažení: Forced labor displacement during the Second World War Czechs in Norway and their postwar memorialization
Letos si Česko-německý fond budoucnosti připomněl 25. výročí uzavření mezinárodní dohody o odškodnění obětí otrockých a nucených prací z období nacismu.
Finanční kompenzace obětem probíhaly v letech 2000–2006 a zahrnovaly i přes dvě stovky Čechů, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni ve Skandinávii.
U příležitosti tohoto výročí se v červenci 2025 uskutečnila v rámci mezinárodní konference MEMORY v Uměleckoprůmyslovém paláci v Praze vzpomínková akce, kterou fond zorganizoval. Setkání mělo připomenout osudy obětí, význam mezinárodního uznání jejich utrpení a důležitost česko-německého smíření.
vice k tématu na Radiožurnálu ČRo:
Národní archiv České republiky v Praze přijal a pečlivě zpracoval soubor materiálů týkajících se nucené práce Čechů v Norsku za druhé světové války. Tyto dokumenty pocházejí z pozůstalostí nuceně nasazených z Čech a Moravy a díky péči jejich potomků se dochovaly až do dnešních dnů.
Významnou část materiálů shromáždila historička V. Hingarová v rámci výzkumného projektu realizovaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě ona také navrhla jejich uložení do Národního archivu.
Díky desítkám potomků, kteří poskytli dokumenty vztahující se k válečnému pobytu svých příbuzných ve Skandinávii, se podařilo tyto cenné materiály soustředit a trvale uchovat. Slouží tak jako autentické svědectví o jedné z bolestných kapitol našich dějin.
Národní archiv je uchová pro další generace badatelů i potomků nuceně nasazených.
Za laskavou spolupráci děkujeme Národnímu archivu ČR, jmenovitě archivářce dr. Lence Kločkové. Velký dík patří také všem potomkům, kteří se rozhodli své rodinné materiály darovat a umožnili tak jejich sjednocení do jednoho celku.
Náš příspěvek k předání materiálů ke zpracování:
Slovácký deník a televize Noe referovaly o výstavě Poslání na sever a pomohli oslovit další potomky Noráků z tohoto regionu. Máme radost, že výstava získala ohlas i na Slovácku.
Slovácký Deník.cz 9. 4. 2025: Na nucené práce do Norska odvlekli i 55 mužů ze Slovácka. Zde jsou jejich jména
Televize Noe: Reportáž 11.4.2025: Viděli jsme
